Češi a jazyky ve firmách: Jak to vidí zaměstnavatelé?

Češi a jazyky ve firmách: Jak to vidí zaměstnavatelé?

Má pro firmy v současné době ještě smysl investovat do jazykové výuky?

Mohlo by se zdát, že po třiceti letech zapojení Čechů do globalizované ekonomiky jsou již jazykové kompetence zaměstnanců vyřešené a nepředstavují pro zaměstnavatele problém. Přinejmenším anglicky už dnes umí každý. Nebo ne?

Podle aktuálního průzkumu Manpower Group, který porovnává atraktivitu trhu práce 75 zemí pro investory, je nízká jazyková vybavenost Čechů v mezinárodním srovnání hlavní problém našich lidských zdrojů. Větší význam pro zaměstnavatele má jen nízká nezaměstnanost a vysoký růst mezd. To jsou ovšem charakteristiky, které bychom z pohledu České republiky asi měnit nechtěli.

Komunikativní angličtina je požadována asi u 40% inzerovaných pracovních pozic, reálné požadavky zaměstnavatelů mohou být ještě vyšší. V Rakousku se v práci domluví anglicky 73% zaměstnanců, u nás jen 27%. To je obrovský handicap.

Z nedávného průzkumu Asociace jazykových škol vyplynulo, že trh jazykového vzdělávání opět výrazně roste. Ze stejného průzkumu se také ukázalo, že dospělí Češi se učí jazyky spíše u svého zaměstnavatele než v kurzech pro veřejnost. Firemní výuka totiž tvoří v průměru více než 70% objemu práce jazykových škol, které pokrývají trh o velikosti přibližně jedné miliardy korun ročně.

Co víme o politice zaměstnavatelů v oblasti jazykové výuky?

Bližších dat, která by vypovídala o přístupu a prioritách zaměstnavatelů v oblasti rozvoje jazykových kompetencí zaměstnanců, jsme ale mnoho neměli. A právě získat tyto údaje bylo cílem průzkumu, který uspořádala jazyková škola Glossa ve spolupráci s People Management Forem.

Informace jsme získali prostřednictvím internetového průzkumu cíleného na komunitu HR profesionálů. Průzkum byl propagován v časopise HR Forum, k účasti byli respondenti osloveni cílenou e-mailovou kampaní směřovanou na členy People Management Fora, profesní organizace sdružující odborníky z oblasti HR.

Jaká data jsme získali?

Zájem o účast v průzkumu nás mile překvapil. Informace z průzkumu pokrývají celou Českou republiku. Přes větší než proporční zastoupení Prahy (46%) máme data ze všech krajů republiky. Většina respondentů průzkumu jsou HR specialisté nebo vedoucí pracovníci v oblasti řízení lidských zdrojů. Průzkumu se zúčastnili zástupci převážně velkých zaměstnavatelů. Firmy s více než 500 zaměstnanci zastupovalo 42,5 % respondentů, firmy se 100-200 zaměstnanci pak 35,6 % respondentů. Podíl malých firem byl marginální.

A co jsme zjistili?

Většina zaměstnavatelů (63,2%) je ochotna rozvíjet jazykové kompetence zaměstnanců. Jen 25,3% si vystačí s tím, že požadují, aby zaměstnanec jazyk zvládal již při náboru. Jazykové kompetence zaměstnanců neřeší jen 11,5% firem.

Většina zaměstnavatelů, kteří investují do jazykového rozvoje spolupracovníků, využívá služeb jazykové školy (69 %). Příspěvky na jazykovou výuku mimo firmu jsou výrazně méně časté – 18 %. Interní lektory zaměstnává 9 % firem a e-learning postačuje k rozvoji jazykových kompetencí jen u 4 % zaměstnavatelů.

Jazykovému rozvoji zcela dominuje angličtina, je důležitá pro 97,7 % zaměstnavatelů. Velký význam má u nás také němčina a čeština pro cizince. Častěji je oceňována také znalost ruštiny a francouzštiny. Význam v médiích často zmiňované čínštiny je pro reálný byznys velmi malý (3,4 %).

Závěr:

Zkušenosti zaměstnavatelů ukazují, že rozvoj jazykových kompetencí zaměstnanců je stále jedním z důležitých témat firemního vzdělávání. Není také divu, vždyť nedostatečné jazykové kompetence jsou jedním z hlavních faktorů omezujících konkurenceschopnost naší ekonomiky. Většina zaměstnavatelů preferuje interní vzdělávání outsourcované na dodavatele, jazykovou školu. Mezi důležitými jazyky hraje zcela dominantní roli angličtina, dále je významná zejména němčina a čeština pro cizince.