Aktuality

Co vše se mění s příchodem roku 2022: Změny v daních, zákonech a ve vaší peněžence

Daňové slevy i novinky, vyšší pojistné, přísnější limity u hypoték, ale i větší kontrola zaměstnanců. S novým rokem přichází několik daňových, finančních a právních změn. Aktuálně.cz přináší tradiční novoroční přehled toho nejdůležitějšího, co začalo platit úderem silvestrovské půlnoci. Vyšší daňová sleva na poplatníka V rámci takzvaného rušení superhrubé mzdy, čili snižování daňové sazby, politici rozhodli hned o dvojitém navýšení základní slevy […]

Dne 1. Leden 2022

Daňové slevy i novinky, vyšší pojistné, přísnější limity u hypoték, ale i větší kontrola zaměstnanců. S novým rokem přichází několik daňových, finančních a právních změn. Aktuálně.cz přináší tradiční novoroční přehled toho nejdůležitějšího, co začalo platit úderem silvestrovské půlnoci.

Vyšší daňová sleva na poplatníka

V rámci takzvaného rušení superhrubé mzdy, čili snižování daňové sazby, politici rozhodli hned o dvojitém navýšení základní slevy na poplatníka. Na ni má nárok každý, kdo platí daně, a lidem tak snižuje daň z příjmů. Od začátku roku 2021 vzrostla o tři tisíce na částku 27 840 korun ročně.

Od 1. ledna 2022 pak dochází k dalšímu navýšení této slevy o další tři tisíce korun, a bude tedy celkově činit 30 840 Kč ročně. Poměrnou část této roční slevy v nové výši 2570 korun tedy uplatní každý zaměstnanec měsíčně, pokud u svého zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka (známý „růžový formulář“). Na daních oproti roku 2021 tak ušetří měsíčně 250 korun.

„Zvýšení slevy na poplatníka nechává poplatníkům v kapse více peněz, což jim umožní snáze čelit rychle se zvyšujícím cenám či také třeba rostoucím účtům za energie. Ani jednomu z toho se v příštím roce nevyhneme. Navíc je zvýšení slevy na poplatníka sociálně vyváženější než samotné zrušení takzvané superhrubé mzdy, které prospívá více bohatším lidem než těm chudším,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj je tak dodatečná ztráta ve veřejných rozpočtech ve výši necelých třinácti miliard korun, která navýšením slevy vzniká, přiměřenou cenou za to, že se v příštím, hospodářsky náročném roce uleví tuzemským domácnostem v čele s těmi nízkopříjmovými.

Vyšší daňové slevy na děti

Z daní si lidé letos odečtou také vyšší slevy na děti. Roční částka daňového zvýhodnění činí u jednoho dítěte stále 15 204 korun, na druhé dítě se ale částka zvýšila o 2916 korun, činí tak 22 320 korun. A na každé další dítě se částka zvýšila o 3636 na 27 840 korun.

„Daňový poplatník uplatňující daňové zvýhodnění na děti nemusí na dani z příjmu fyzických osob za rok 2021 nic zaplatit, a ještě obdrží roční daňový bonus, tedy peníze zpět. Nárok na roční daňový bonus vzniká v případě, že daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmů. Částka daňového bonusu je následně ve výši rozdílu právě mezi ročním daňovým zvýhodněním na děti a vypočtenou daní z příjmů,“ uvádí daňová expertka společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Měsíčně se změna promítne až při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti za leden 2022.

Ivanco dodává, že pro možnost obdržet roční daňový bonus za rok 2021 je ovšem nutné mít příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti alespoň ve výši 91 200 korun. Za rok 2020 to bylo 87 600 korun.

Zároveň došlo ke zrušení maximálního limitu pro výplatu daňového bonusu. „Do roku 2020 byla u daňového bonusu jeho roční výše zastropována 60 300 korunami, měsíčně si poplatník mohl tedy uplatnit maximálně 5025 korun. Součástí daňových změn pro rok 2021 bylo zrušení výše uvedeného ročního stropu. Nicméně až od roku 2022 je zrušen i limit samotného měsíčního bonusu v původní výši 5025 Kč,“ říká Gabriela Ivanco.

Vyšší platy u státních zaměstnanců

Od 1. ledna 2022 se valorizují platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, a to následovně:

1. stupnice: zaměstnanci jinde neuvedení – nevalorizuje se, tarify zůstávají na úrovni let 2020 a 2021

2. stupnice: sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách – zvýšení o 700 korun

3. stupnice: nelékařští zdravotničtí pracovníci – 2. až 7. platová třída o 700 korun, 8. až 15. platová třída o šest procent

4. stupnice: lékaři a zubní lékaři – o šest procent

5. stupnice: pedagogičtí pracovníci v regionálním školství – o dvě procenta

Otcovská, ošetřovné a další změny

Otcovská

Od 1. ledna 2022 se prodlužuje podpůrčí doba (doba poskytování dávky) z jednoho týdne na dva týdny. Prodlužuje se období, v němž může být otcovská poskytována, v případě, kdy bylo dítě hospitalizováno v období prvních šesti týdnů života, o dobu hospitalizace.

Ošetřovné

Od 1. ledna 2022 se již nevyžaduje pro poskytnutí ošetřovného podmínka soužití ve společné domácnosti u některých blízkých příbuzných – otce, matky, babičky, dědy, syna, dcery, vnuka, vnučky a dále u sourozenců, manželů a jejich rodičů.

U dlouhodobého ošetřovného dochází ke zkrácení doby pobytu v zařízení lůžkové péče jako podmínky nároku na dávku ze sedmi na čtyři kalendářní dny. Ruší se podmínka hospitalizace pro poskytnutí dlouhodobého ošetřovného v případě péče o osobu v nevyléčitelném stavu. Zavádí se možnost požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče po ukončení hospitalizace do osmi dnů od jejího ukončení.

Pomoc pěstounům a mladým lidem v ústavní péči

Od nového roku se výrazně zvýší dávky odměny za pěstounskou péči, až o několik tisíc korun měsíčně. Navíc tyto odměny se navázaly na minimální mzdu a životní minimum, budou se tedy i podle nich zvyšovat. V současné době žije v různých ústavních zařízeních stále ještě přes osm tisíc dětí, přičemž počty pěstounů, kteří mohou těmto dětem pomoct, se každoročně snižují.

Zároveň budou nově mladí dospělí, kteří odcházejí z ústavní péče, dostávat příspěvek při studiu ve výši 15 tisíc korun měsíčně a stát by jim měl pomoci s hledáním bydlení a zaměstnání.

Příspěvek na zvláštní pomůcku

Mezi těmi, kterým stát pomáhá s pořízením vozidla, se nově objeví osoby s poruchou autistického spektra. Získají až 200 tisíc korun (podle výše příjmu). Příspěvek na zvláštní pomůcku (např. na pořízení schodišťové plošiny, stropního zvedacího systému) získají nově osoby s těžkou demencí. Dosud jim tato pomoc poskytována nebyla.

Zvýšení minimální mzdy a vyšší ošetřovné

Od 1. ledna 2022 vzroste výše minimální mzdy o tisícovku na částku 16 200 korun měsíčně. Tato změna ovlivní i další daňové náležitosti, stejně jako takzvané zaručené mzdy v mnoha dalších profesích. Ty se zvýší u náročných pozic až o dva tisíce korun.

Nová minimální mzda také například zvyšuje výši roční slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, takzvané školkovné. „Školkovné sice odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění dítěte v předškolním zařízení, její maximální částku ale ohraničuje výše minimální mzdy. Rodiče si nyní budou moci odečíst z daní až 16 200 korun,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Z minimální mzdy se odvozuje i daňové osvobození pravidelně vyplácených důchodů, které jsou osvobozeny do výše 36násobku minimální mzdy ročně, což pro rok 2022 odpovídá částce 583 200 korun za rok.

„A konečně hraje minimální mzda roli v možnosti uplatnění daňového bonusu za děti, kdy roční příjem musí dosáhnout alespoň šestinásobku minimální mzdy. To tedy pro rok 2022 odpovídá částce 97 200 korun. Za rok 2021 to bylo 91 200 korun,“ říká Tomáš Hunal z PwC Česká republika.

Vyšší zálohy na pojištění a paušální daň

Osoby samostatně výdělečně činné si letos připlatí na zdravotním a sociálním pojištění. „Minimální zálohy pro OSVČ poměrně výrazně vzrostou, a to o 487 korun za měsíc,“ říká Gabriela Ivanco z Mazars.

Nová výše minimální zálohy na zdravotní pojištění od ledna 2022 činí 2627 Kč. Novou částku je nutno odvést již počínaje lednovou platbou pojistného, tedy nejpozději do 8. února. Nová minimální záloha na sociální pojištění bude činit 2841 korun. Novou zálohu začnou platit OSVČ až od měsíce následujícího po podání přehledu o příjmech a výdajích.

Nová výše paušální daně pro živnostníky

Poprvé se k paušální dani mohli lidé přihlásit začátkem roku 2021. Ti, kteří už jsou k paušální dani přihlášeni, by měli myslet na změnu trvalého platebního příkazu, protože daň nově činí 5994 korun, tedy o 525 korun víc než v roce 2021.

V této částce je zahrnuta záloha na minimální zdravotní pojistné ve výši 2627 korun, záloha na minimální sociální pojistné navýšené o 15 % ve výši 3267 korun a záloha na daň z příjmů ve výši rovných 100 korun.

  • OSVČ, kteří se chtějí k dani přihlásit nově, musí podat oznámení o vstupu do tohoto režimu nejpozději do 10. ledna 2022.

„V případě, že se živnostník rozhodne vstoupit v rámci roku 2022 do paušálního režimu, je nutno podat předmětné oznámení správci daně do 10. ledna 2022, a to elektronicky datovou zprávou, respektive s uznávaným elektronickým podpisem, případně písemně na tiskopise ministerstva financí,“ vysvětluje Martina Zbončáková, daňová specialistka z V4 Group.

Jednou z hlavních výhod pro poplatníky v paušálním režimu je menší administrativní zátěž nebo finanční úspora ve vztahu k potenciální platbě za služby účetního či daňového poradce. Důležité je, aby podnikatelův příjem nepřekročil částku jeden milion korun.

„Paušální daň se nevyplatí například zemědělcům a řemeslníkům uplatňujícím osmdesátiprocentní výdajový paušál. Sem spadají například profese, jako jsou kadeřnice, zámečníci, truhláři, řezníci, pekaři, pivovarníci, zlatníci, kováři, zedníci, klempíři, hodináři a opraváři silničních vozidel,“ říká Zbončáková.

Podnikatelům se šedesátiprocentním paušálem se vyplatí tato daň jen v případě, že nemají děti ani manželku a jejich měsíční příjem bude zhruba do 83 tisíc korun.

Podle expertů se tak paušální daň vyplatí zejména těm, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní paušál. Mezi takové profese spadají takzvaná svobodná povolání, jako jsou advokáti, architekti, lékaři, notáři, odhadci, překladatelé, soudní exekutoři, tlumočníci, veterináři a kupříkladu auditoři. Třicetiprocentní paušál se pak uplatňuje hlavně na příjmy z pronájmu.

Vyšší důchody

V příštím roce porostou všechny vyplácené důchody. Základní výměra důchodů se zvýší o 350 korun na 3900 korun, procentní výměra vzroste o 1,3 %. Nad rámec zákonné valorizace se důchody všem zvýší o 300 korun.

Zvyšování procentní výměry o pevnou částku je výhodné především pro osoby s nižšími důchody. Průměrný starobní důchod vyplácený v lednu 2022 by měl činit 16 274 korun. Díky valorizaci jde tedy o zvýšení přibližně o 805 korun.

Pravidla pro valorizaci důchodů se od roku 2022 mění také v tom, že základní výměry a procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od 1. ledna kalendářního roku a nikoliv až od splátky důchodu splatné v lednu, jako tomu bylo do konce roku 2021.

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí důchody v pravidelných měsíčních lhůtách na období, které začíná dnem splatnosti (například od 16. ledna do 15. února) nikoli na běžný kalendářní měsíc.

Vyplatí proto spolu s lednovou splátkou důchodu rovněž takzvaný doplatek valorizace, který bude tvořen částkou zvýšení důchodu náležejícího za období od 1. ledna 2022 do dne předcházejícího dni splatnosti důchodu (například do 15. ledna) tak, aby bylo zvýšením důchodů pokryto i období od 1. ledna 2022.

Přísnější podmínky čerpání hypotečního úvěru

Od 1. dubna 2022 budou poskytovatelé hypotečních úvěrů, tedy většinou banky, povinně dodržovat limity pro poskytování hypoték, které stanoví Česká národní banka.

V současnosti platí pro žadatele o hypotéky jeden úvěrový limit, a ten je navíc jen doporučený. Jedná se o ukazatel určující výši hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti na hodnotu 90 procent. Od dubna bude tento limit 80 procent. Znamená to, že žadatel může dostat úvěr ve výši jen 80 procent ceny nemovitosti, 20 procent musí mít svých.

Dále začne od dubna platit limit určující, že velikost celkového dluhu nesmí překročit 8,5násobek ročního příjmu žadatele. A také další limit, který zase říká, že výše ročních splátek úvěru by neměla překročit 45 procent ročního příjmu žadatele.

Tyto limity pro poskytování hypoték budou muset všechny banky akceptovat. Platí totiž novela zákona o ČNB, která dává centrální bance větší pravomoci. Zatímco před novelou mohla limity jen doporučovat, nyní je nařizuje. Podle ekonomů se tak zhorší dostupnost vlastnického bydlení pro řadu lidí. Na druhou stranu ovšem limity mají ochránit nízkopříjmové domácnosti před neschopností splácet úvěry.

Dopady zrušení superhrubé mzdy

Zrušení superhrubé mzdy od 1. ledna 2021 změnilo po mnoha letech způsob výpočtu daně ze závislé činnosti a z podnikání. Zaměstnanci to už loni pocítili bezprostředně tím, že jim z každé měsíční výplaty zbyla řádově o tisícikoruny vyšší čistá mzda.

„Tímto krokem se zároveň český daňový systém vrátil k praxi obvyklé ve vyspělých zemích OECD a došlo k jeho zpřehlednění a zjednodušení, zejména v mezinárodním srovnání,“ říká Tomáš Hunal, partner PwC a daňový expert. Snížení daňové sazby ovšem řada expertů kritizovala kvůli velké zátěži na státní rozpočet v době pandemické krize a také kvůli relativně větším úlevám pro bohatší než pro nízkopříjmové poplatníky.

Efekt zrušení superhrubé mzdy ovšem zároveň povede ke zvýšení daňového zatížení u osob, které kromě příjmů ze zaměstnání mají ještě další příjmy, jež v součtu se zaměstnáním převýší limit pro uplatnění druhé daňové sazby 23 procent. Tedy pro ty, kteří měli za rok 2021 příjem více než 1,7 milionu korun ročně.

„Jedná se typicky o neosvobozené příjmy z prodeje nemovitostí, příjmy z nájmu nemovitostí či z prodeje cenných papírů či výher. Tyto pasivní příjmy byly do konce roku 2020 zdaňovány sazbou 15 procent, nově však mohou podléhat dani 23 procent,“ vysvětluje Tomáš Hunal. Vyšší daňové zatížení se může reálně projevit až letos při podání daňového přiznání a platbě daně za rok 2021.

Vybrané typy pasivních příjmů ze zahraničí, například dividendy či úroky z depozitních vkladů, bude možné zdaňovat prostřednictvím samostatného základu daně v jednotné sazbě daně ve výši 15 procent.

„Novinkou v této souvislosti je i konec povinnosti podávat daňové přiznání pro vysokopříjmové zaměstnance, kteří byli předmětem solidární daně. Při splnění dalších podmínek mohou i tito zaměstnanci požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daní namísto podávání daňového přiznání finančnímu úřadu,“ dodává Tomáš Hunal.

Nová sleva na dani za zastavené exekuce

Od 1. ledna nového roku se zavádí nová sleva pro poplatníky daně z příjmů, a to z titulu zastavených exekucí. „Jedná se pouze o případy exekucí, u kterých původní pohledávka nepřevýšila 1500 korun a které budou k 1. lednu 2022 vedeny déle než tři roky,“ uvádí daňová expertka Gabriela Ivanco.

Pokud za tuto dobu nebude nic vymoženo a nestane se tak ani po výzvě exekutora ke složení zálohy na náklady exekuce, bude exekuce zastavena.

V případě zastavení exekuce pak náleží nově věřiteli podle odbornice náhrada ve výši 30 % původního dluhu (bez příslušenství). Náhradu nicméně neobdrží věřitel v podobě peněžitého plnění, ale bude si ji moci odečíst od daně z příjmů jako slevu na dani. V případě, že věřitel nevykáže za dané zdaňovací období žádnou daňovou povinnost, propadne tato sleva bez náhrady.

Vzhledem k nízkému limitu původní pohledávky ve výši 1500 korun lze očekávat, že tuto slevu budou využívat podnikatelské subjekty s velkým množstvím drobných pohledávek (například poskytovatelé telekomunikačních služeb).

Slevu na dani za zastavené exekuce umožnila novela exekučního řádu, která začala platit v létě 2021. Součástí této novely je také takzvané milostivé léto, které odpouští lidem s exekucemi dluhy u řady převážně státních institucí. Nicméně se k tomu přidala i řada dalších společností. Milostivé léto ovšem končí už 28. ledna 2022.

Odpuštění DPH na energie

Od 1. listopadu 2021 platí na základě rozhodnutí tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prominutí DPH na dodání plynu a elektřiny, které se uplatní, pokud v období od listopadu do konce prosince došlo k povinnosti odvést DPH, tedy pokud došlo k uskutečnění zdanitelného plnění nebo byla přijata úplata, respektive záloha.

U většiny domácností se to ale finančně projeví až v konečném vyúčtování, tedy někdy v roce 2022, podle toho, kdy roční vyúčtování chodí.

„Toto prominutí DPH reaguje na prudký nárůst cen těchto komodit na světových trzích a jeho primárním cílem je snížit náklady pro domácnosti a firmy. Plyn a elektřina by tedy v dotčeném období měly být o 21 % levnější,“ vysvětluje partner PwC a odborník na nepřímé daně Martin Diviš.

Prominutí se týká dodání elektřiny, dodání plynu určeného pro pohon motorů nebo k výrobě tepla, a zároveň i souvisejících vedlejších nákladů, jako je například jejich distribuce. Firmy, které obchodují s elektřinou a plynem, by si měly nastavit účetní systémy tak, aby zohledňovaly toto prominutí a dokázaly správně alokovat hrazené částky jen na úhradu komodity a neaplikovat DPH.

Prominutí DPH prozatím platí do konce prosince 2021. „Zároveň ministerstvo financí předložilo vládě návrh novely zákona o DPH, která by dodání elektřiny a plynu osvobodila od 21% DPH na dobu celého roku 2022, a to s účinností od 1. ledna 2022. Nicméně je spíše málo pravděpodobné, že by v roce 2022 tento zákon skutečně začal platit,“ dodává Martin Diviš.

Pro rok 2022 je tedy i vzhledem k názoru Evropské komise ve hře spíše než úplné odpuštění DPH u energií jeho snížení až k hranici pěti procent.

Více peněz na stravné na pracovních cestách

Ministerstvo práce a sociálních věcí každoročně upravuje výši stravného na pracovních cestách. Podle nové vyhlášky pro rok 2022 základní stravné na cestách vzroste na 118 korun ze 108 korun.

Od nové částky se odvíjí i hodnota „optimální stravenky“, u které nejvýrazněji uspoří na daních a odvodech jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci. Její hodnota vzroste z loňských 137 na 150 korun. Nárůst o 13 korun představuje největší meziroční skok za posledních 10 let. Stojí za ním letošní výrazný růst spotřebitelských cen.

„Zákon o dani z příjmů umožňuje firmám odečíst si z daní maximálně 55 procent z ceny stravenky. Zbývající část si často doplácí zaměstnanci, firmy ale pochopitelně mohou svým lidem uhradit i vyšší částku, ovšem už bez slevy na dani na straně zaměstnavatele. Pro zaměstnance se ale u stravenek vždy jedná o příspěvek, který na jeho straně nepodléhá zdanění ani odvodům,“ vysvětluje Martina Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity.

Díky daňovému zvýhodnění jsou stravenky o čtvrtinu výhodnější, než kdyby zaměstnanci dostali o stejnou částku vyšší mzdu. Stravenky jsou spolu se zvýhodněným závodním stravováním vůbec nejrozšířenějším zaměstnaneckým benefitem. V Česku je aktuálně využívá 1,5 milionu zaměstnanců.

Změny v příspěvku na bydlení pro rok 2022

Od ledna nového roku se tradičně navyšují normativní náklady na bydlení, podle nichž se ověřuje nárok na státní příspěvek. Ty se počítají jako průměrné náklady na bydlení pro příslušný počet osob v domácnosti a s ohledem na velikost obce.

Náklady na bydlení tvoří nájemné a další náklady související s bydlením včetně energií. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné měsíční náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. Tyto normativní náklady jsou zároveň stanoveny i jako horní hranice přiměřených nákladů na bydlení, na které stát občanům v rámci příspěvku na bydlení přispívá.

Každoročně jsou upraveny nařízením vlády pro daný kalendářní rok na základě zákonného zmocnění, a to v závislosti na vývoji indexu spotřebitelských cen jednotlivých komodit nákladů na bydlení (dle ČSÚ).

Normativní náklady se tentokrát oproti částkám platným pro rok 2021 zvýšily v rozmezí od 2,2 % do 2,8 % u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy a od 2,3 % do 2,4 % u družstevních bytů a bytů vlastníků. V absolutním vyjádření jde o zvýšení měsíčních částek normativních nákladů o 150 korun až 444 korun u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy a 120 korun až 277 korun u družstevních a vlastnických bytů.

Ochrana whistleblowerů

Na konci roku 2021 vyprší lhůta daná evropskou směrnicí pro přijetí zákona, který chrání oznamovatele protiprávních jednání ve firmách a upravuje oblast takzvaného whistleblowingu, tedy ochrany oznamovatelů.

  • Ačkoliv návrh zákona existuje, nebyl zatím přijat. Dojde k tomu nejdříve v roce 2022.

„Podrobná úprava whistleblowingu bude přitom znamenat převrat v oblasti ochrany zaměstnanců i jiných osob, které se dozvědí o protiprávním jednání a toto jednání ohlásí. Jakkoliv se jedná o chvályhodný institut, je zřejmé, že zejména v podmínkách Česka může být zneužíván. Oznamovatel, který bude mít důvodné a oprávněné podezření na protiprávní jednání v rámci firmy, bude požívat ochrany a zaměstnavatel vůči němu nemůže v souvislosti s oznámením učinit odvetné opatření,“ vysvětluje advokát PwC Legal Petr Glogar.

Zaměstnavatel bude mít povinnost celou oznámenou záležitost prošetřit, a pokud zjistí, že je oznámení důvodné, musí přijmout opatření, která takovému jednání zabrání. Zaměstnavatel či veřejná instituce musí zavést takzvaný vnitřní oznamovací systém a najít člověka, který bude stížnosti a podněty shromažďovat a bude je vyřizovat.

Měla by existovat i možnost podat oznámení o protiprávním jednání na ministerstvo spravedlnosti. „Nejen z tohoto důvodu je pro zaměstnavatele velmi důležité nastavit pečlivě interní pravidla whistleblowingu tak, aby zaměstnanec oznamoval zjištěné protiprávní jednání především interně a obdržel v daných lhůtách řádnou odpověď a vyřešení svého oznámení,“ dodává Glogar.

Podle současného návrhu zákona se budou uvedené povinnosti týkat zaměstnavatelů s nejméně 25 zaměstnanci, veřejných zadavatelů, obcí s více než pěti tisíci obyvateli nebo bank a pojišťoven.

Změna u datových schránek

Novelizace zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů přináší od 1. ledna 2022 změny v elektronické komunikaci mezi podnikateli. Podle současných pravidel je možné zpřístupnit doručování soukromých zpráv v systému datových schránek mezi podnikateli pouze na jejich žádost. Taková zpráva je navíc doručena pouze v případě, že se adresát do své datové schránky přihlásí. Právě to se změní.

„Nejpozději od 1. března 2022 umožní systém datových schránek zasílání a doručování dokumentů mezi podnikateli bez jakýchkoliv překážek. Této komunikační platformě totiž podnikatel nebude moci zabránit ani tím, že se do datové schránky nepřihlásí. Dokument se nově bude považovat za doručený desátým dnem od jeho dodání do datové schránky,“ říká advokát PwC Legal Miloš Sochor.

Opomenutí pravidelné kontroly datových schránek proto může podle něj vyústit v nepříjemné překvapení i v rámci obchodních vztahů, například zmeškání včasné reakce na návrh smluvní dokumentace či prodlení s úhradou faktury.

Pravidla určí, co je udržitelné

Evropská unie se chce do roku 2050 stát klimaticky neutrální. Proto hodlá upravit ekonomickou aktivitu a přesměrovat investice směrem k udržitelným projektům.

Od roku 2022 tak i v Česku platí první sada takzvaných technických screeningových kritérií EU taxonomie. Tyto definice zjednodušeně řečeno určují, jaké podmínky musí hospodářské činnosti, aktiva či projekty splnit, aby byly evidovány jako environmentálně udržitelné (zelené).

„Sada technických screeningových kritérií je velkým milníkem ve zvyšování transparentnosti ve vztahu k udržitelnosti a prevenci, takzvanému greenwashingu. Představuje praktickou pomůcku ve formě jednotného klasifikačního systému pro finanční instituce, vlastníky a správce aktiv, podnikatele i subjekty veřejného sektoru,“ vysvětluje expert na udržitelnost z poradenské společnosti PwC Petr Dovolil.

Na základě těchto kritérií se bude rozhodovat o přístupu k financím, evropským fondům na roky 2021 až 2027 nebo novým finančním produktům.

 

Autor: Kateřina Hovorková
Zdroj: Aktuálně.cz

 

Další aktuality

Gratulujeme našemu členovi Allianz, která získala jako první společnost v ČR certifikát rovných příležitostí

Dne 14. ledna 2022

Praha 13. ledna 2022 Allianz chce být lídrem v diverzitě a poskytovat všem zaměstnancům stejné příležitosti. Proto v loňském roce prošla procesem certifikace a získala certifikát EDGE ASSESS. EGDE (The Economic Dividends for Gender Equality) je celosvětově uznávanou hodnotící metodikou a certifikačním standardem pro společnosti, které usilují o rovnost žen a mužů. V rámci procesu certifikace se v Allianz uskutečnil hloubkový audit, který provedl nezávislý auditor […]

Zobrazit detail

Nová pravidla pro karanténu a izolaci a jak je to s náhradou mzdy

Dne 11. ledna 2022

Od půlnoci z pondělí na úterý se doba karantény a izolace zkrátí na pět dní. Nebude tedy platit žádný rozdíl mezi vytrasovaným a pozitivně testovaným. Oba budou muset zůstat pět dní doma. Jak pro karanténu, tak pro izolaci platí stejná pravidla i v případě jejich ukončování. Uplyne po pěti dnech od pozitivního testu nebo kontaktu s nakaženým. Negativní test k tomu není potřeba. […]

Zobrazit detail

PŘEHLEDNĚ: Jak budou od zítřka fungovat karantény a izolace

Dne 10. ledna 2022

Zkrácení izolace na pět dní podle nového metodického pokynu hlavní hygieničky neplatí u lidí, kteří mají příznaky covidu-19. Hygienici jim ji ukončí až dva dny poté, co jim příznaky odezní. Do 17. ledna, kdy se začíná testovat na pracovištích, nebudou dál muset očkovaní a lidé, kteří covid-19 prodělali, do karantény po rizikovém kontaktu s nakaženým, pokud nemají příznaky. Od příštího […]

Zobrazit detail