Aktuality
Koronavirus a využití volné pracovní síly
Advokátní kancelář Taylor Wessing se zabývá dalšími aspekty pracovního práva v současné situaci. Pandemie silně dopadá na vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Ve snaze minimalizovat vzniklé i očekávané ztráty je na místě zvažovat využití všech dostupných ekonomických a právních prostředků, a to včetně efektivního využití uvolněné pracovní síly. Janka Brezániová, partnerka Taylor Wessing Česká republika uvádí určité možnosti, poskytované českým […]
Advokátní kancelář Taylor Wessing se zabývá dalšími aspekty pracovního práva v současné situaci. Pandemie silně dopadá na vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Ve snaze minimalizovat vzniklé i očekávané ztráty je na místě zvažovat využití všech dostupných ekonomických a právních prostředků, a to včetně efektivního využití uvolněné pracovní síly. Janka Brezániová, partnerka Taylor Wessing Česká republika uvádí určité možnosti, poskytované českým právním řádem, jak tuto uvolněnou kapacitu efektivním způsobem využít. Zabývá se problematikou převedení zaměstnance na jinou práci i jeho přeložením či dočasným přidělením na jinou práci. Přibližuje možnost využití prohloubení a zvýšení kvalifikace zaměstnance či využití OSVČ při zvýšené poptávce po pracovnících v oblastech, kde se jich v současné době nedostává.
Převedení zaměstnance na jinou práci
V úvahu připadá především převedení zaměstnance na jinou práci, než doposud vykonával. Zde je nejprve nutné analyzovat, jaký druh práce je sjednán v příslušné pracovní smlouvě. Je totiž možné, že druh práce je sjednán dostatečně široce a zahrnuje i práci, která by měla být zaměstnanci nově přidělována. Pokud ano, je možné přidělovat zaměstnanci tuto novou práci. Pokud však nově přidělovaná práce nespadá pod druh práce sjednaný v příslušné pracovní smlouvě, v úvahu přichází převedení zaměstnance na jinou práci ve smyslu zákoníku práce.
Ačkoliv je současná situace skutečně mimořádná a zákoník práce rozpoznává určité mimořádné případy, v nichž lze převedení realizovat bez souhlasu zaměstnance, pandemie však pod žádný z těchto případů uznaných zákoníkem práce nespadá. K převedení zaměstnance na jinou práci je tedy nezbytný jeho souhlas. Zároveň musí zaměstnavatel zaměstnanci vystavit písemné potvrzení o důvodu a době trvání převedení. Z praktických důvodů je tedy vhodné uzavřít o převedení zaměstnance na jinou práci dohodu, ve které budou uvedeny důvody převedení, dále doba jeho trvání a práce, na níž je zaměstnanec převáděn, včetně souhlasu zaměstnance s takovým převedením.
Přeložení zaměstnance
Zaměstnance je rovněž možno přeložit k výkonu práce do jiného místa. I v tomto případě je nejprve nutné konzultovat příslušnou pracovní smlouvu, neboť je možné, že místo výkonu práce je sjednáno dostatečně široce a zahrnuje i místo, v němž má zaměstnanec nově pracovat. Pokud ano, platí, že zaměstnanci lze v takovém novém místě přidělovat práci, aniž by k tomu byl vyžadován jeho souhlas, změna příslušné pracovní smlouvy či jakákoliv samostatná dohoda.
K přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než které je sjednáno v pracovní smlouvě, je tedy vždy vyžadován souhlas tohoto zaměstnance. Zároveň musí být splněna podmínka, že přeložení nezbytně vyžaduje provozní potřeba zaměstnavatele. Z praktických důvodů je proto také vhodné uzavřít o přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než které je sjednáno v pracovní smlouvě, dohodu, ve které by mělo být uvedeno místo, kam má být zaměstnanec přeložen, doba trvání přeložení, dále provozní potřeba zaměstnavatele vyžadující přeložení a také souhlas zaměstnance s takovým přeložením.
Dočasné přidělení zaměstnance
Zákon pamatuje i na situace, ve kterých konkrétní zaměstnavatel nemá jinou práci, na kterou by mohl zaměstnance převést, ani jinou provozovnu, kam by mohl zaměstnance přeložit. V takové situaci může (stálý) zaměstnavatel dočasně přidělit svého zaměstnance k jinému (dočasnému) zaměstnavateli. V praxi se tak především děje v rámci koncernů či jinak propojených osob. O dočasném přidělení musí stálý zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, přičemž platí, že dočasně lze přidělit zaměstnance pouze pokud pracovní poměr trval alespoň šest měsíců.
Práci zaměstnanci ukládá a řídí jeho dočasný zaměstnavatel. Pracovní a mzdové (platové v případě veřejné sféry) podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nesmí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je tento zaměstnanec dočasně přidělen. Stálý zaměstnavatel pak zaměstnanci hradí mzdu (či plat v případě veřejné sféry) a popřípadě též cestovní náhrady, jejichž proplacení následně může požadovat po dočasném zaměstnavateli, pokud se tak spolu dohodli. Je tedy vhodné, aby i vztah mezi stálým a dočasným zaměstnavatelem byl upraven písemnou dohodou.
V případě dočasného přidělení zaměstnance je nezbytné dbát na to, aby nebyly naplněny znaky tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání. Zprostředkování zaměstnání za úplatu totiž mohou provádět pouze agentury práce na základě zvláštního povolení a vztahují se k němu další povinnosti. Případné zastřené agenturní zaměstnávání může být sankcionováno ze strany příslušných úřadů. Stálý zaměstnavatel tedy nesmí obdržet za dočasné přidělení zaměstnance protiplnění (finanční ani naturální); výjimkou je samozřejmě zmíněná úhrada nákladů.
Prohlubování a zvýšení kvalifikace
Případnou volnou kapacitu zaměstnanců je možné využít i k prohloubení či zvýšení jejich kvalifikace. Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, udržování a obnovování, kterým se však nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Může být nařízeno zaměstnavatelem a souhlas zaměstnance tedy není vyžadován. Považuje se za výkon práce, tudíž se děje na náklady zaměstnavatele a zaměstnanci za takto strávený čas náleží mzda v plné výši. Zvýšením kvalifikace se pak rozumí změna hodnoty kvalifikace, její rozšíření či její získání. Tím se tedy mění podstata kvalifikace a umožňuje zaměstnanci výkon práce, k jejímuž výkonu nebyl do té doby kvalifikován. Zvýšení kvalifikace ale, na rozdíl od prohloubení, nařídit nelze a je tedy nezbytná dohoda zaměstnavatele a zaměstnance nazývaná jako kvalifikační dohoda. Zaměstnanci pak v tomto případě náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to v rozsahu stanoveném zákoníkem práce. V kvalifikační dohodě pak mohou být stanovena i další práva.
Využití OSVČ
Zaměstnavatelé, kteří se v aktuální situaci potýkají se zvýšenou poptávkou po pracovnících mohou, pokud to povaha práce dovoluje, využít místo pracovníků v zaměstnaneckém poměru, svobodné kontraktory mající vlastní živnostenské oprávnění (freelance pracovníky). Takové řešení může být pro zaměstnavatele i jednotlivé pracovníky finančně výhodnější než pracovněprávní vztah. Je však nutné zvážit, zda je toto řešení vhodné s ohledem na konkrétní práci a danou situaci, aby nehrozilo, že by byl takový vztah posouzen jako zastřené zaměstnávání (tzv. švarcsystém), které není žádoucí a může být sankcionováno.
Advokátní kancelář Taylor Wessing
Další aktuality
Legislativní forum o novinkách v pracovním právu
Jako už každoročně na podzim i letos se v listopadu konalo Legislativní forum, které společnost People Management Forum poprvé pořádala s nově založenou Asociací personalistů ČR. Po několikaletém čekání na novelu zákoníku práce se právě tato novela stala stěžejním bodem programu letošního Legislativního fora. Už poněkolikáté se účastníci Legislativního fora sešli v prostorách zasedacího sálu Ministerstva školství v Praze. Partnery Legislativního […]
AGE MANAGEMENT: ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRÁCE I REPORT ESG
Věkovou diverzitu ovlivní stárnutí populace. Do roku 2050 znatelně ubyde mladších pracovníků, naopak stěžejní pracovní silou budou lidé nad 50 let. Tvrdou realitou je však jejich diskriminace. Už nyní je nízká nezaměstnanost a nedostatek volných lidí na pracovním trhu. Firmy se proto budou muset naučit pracovat se všemi věkovými skupinami, aby měly v budoucnu dostatek zaměstnanců. Pomoci […]
Desítka oborů na trhu práce, které nejvíce ovlivní příchod umělé inteligence
Administrativa, IT, výroba, ale i zdravotnictví nebo úklidové služby. To jsou obory, do nichž výrazně zasáhne nebo už zasahuje umělá inteligence. Zaměstnancům na některých pozicích zvládne práci významně usnadnit, po jiných může práci zcela převzít. Prakticky všechny firmy, které redakce iDNES.cz oslovila, čekají, že umělá inteligence nahradí administrativní činnosti, práci s daty a další rutinní činnosti. „Marketing a práce s textem, […]