Co mají společného vysoký tlak, snížení imunity, nespavost a narušení vztahu s kolegy? Příliš hluku.

Praha, 10. dubna 2019 – Hluk je nepříjemným fenoménem současného života, zejména ve městech. I když si jeho zvýšenou intenzitu často již vědomě nepřipouštíme, na lidské zdraví má velmi negativní vliv. Akustický diskomfort na pracovišti má zase výrazný dopad na produktivitu práce, ale i na mezilidské vztahy. Soustředění nejspolehlivěji naruší hovory nebo telefonáty kolegů.Hluk má vliv na zdraví i mezilidské vztahyNemusíte nutně pracovat se sbíječkou ani bydlet v těsné blízkosti letiště, k poškození zdraví stačí halasní kolegové nebo hlučná provozovna v sousedství. Hluk není rušivý pro každého stejnou měrou, různí lidé jej vnímají odlišně. Rozdíly závisí na věku, zdravotním i mentálním stavu a citlivosti. Posouzení vlivu hluku je těžké, na přetrvávající hluk si člověk přivykne, nevnímá, že ho ruší a uvědomí si to, až když nastane klid. Je ale zřejmé, že vlivem hluku klesá výkonnost, činnost se zpomalí, roste nepozornost, napětí, zhoršuje se koncentrace. To vše snižuje pracovní výkon, zvyšuje riziko úrazů a lidé se mohou stát agresivnějšími, zhoršují se mezilidské vztahy.Ke konkrétním hladinám hluku lze přiřadit určité vlivy na člověka. I přes určité odchylky dané citlivostí na hluk lze obecně říct, že hluk o intenzitě 60 dBA již ruší v práci, snižuje schopnost soustředění, unavuje, vzbuzuje nervozitu a narušuje odpočinek. Podle výzkumů přispívá i k rozvoji některých civilizačních chorob, zejména hypertenze, kardiovaskulárních chorob a k rozvoji autoimunitních defektů. V intenzitě kolem 70 dBA už hluk omezuje pochopení řeči a při ještě vyšší intenzitě může způsobit přechodné nebo trvalé poškození sluchu. U vlivu hluku je důležitým aspektem doba trvání hlukové zátěže. Pobyt v nepřetržitém hluku může vést ke změnám v chování nebo životním stylu, někdy i ke změně bydliště.Třetinu lidí v práci rozptylují hovory spolupracovníkůHluk na pracovišti výrazně vyčerpává duševní energii, zejména pokud nepracujeme manuálně. Fakt, že negativně ovlivňuje produktivitu práce, pravděpodobně nepřekvapí především ty, kteří pracují v otevřených kancelářích. Průzkum společnosti Cambridge Sound Management ukázal, že téměř 30 % pracovníků v kanceláři je rozptylováno komunikací spolupracovníků. Ukázalo se, že tato rozptýlení ovlivňují více muže než ženy.„Ke zklidnění pracovních prostor mohou pomoci moderní technologie, například tzv. Sound Masking – systém překrytí zvuků,“ říká Andrej Hronec ze společnosti Audiopro, která Cambridge Sound Management v ČR zastupuje. „Ten zajistí stálou zvukovou kulisu podobnou šumění vody, která překryje rušivé vlivy a přispěje k akustické pohodě. Tuto ve světě často využívanou technologii naleznete především v open space kancelářích, setkat se s ní můžete i v zasedacích místnostech, kde zamezuje úniku informací za zavřenými dveřmi.“Vadí nám srozumitelná řečVědci zjistili, že spíš než intenzita a délka trvání hluku je z hlediska stresu mnohem podstatnější jeho povaha. Mnozí nemají problém se soustředěním ani v hlučné kanceláři a jejím přirozeném „cvrkotu“, ale „společenský“ kolega je naprosto vyvede z rovnováhy. Pokud totiž sedíte vedle někoho, kdo často telefonuje, nebo u koho se neustále stavují kolegové na kus řeči, je to nesmírně rušivé. Když se potřebujete na práci opravdu koncentrovat, návrat do plného soustředění po vyrušení vždy zabere několik minut. A pokud se vyrušení často opakuje, dokáže to naprosto rozvrátit vztahy na pracovišti a výrazně snížit výkonnost.„Pokud jde o snížení produktivity práce, na vině není obecně hluk. Vadí nám zejména srozumitelná řeč,“ upřesňuje Andrej Hronec. „Zatímco stálá hladina „šumu“ v kavárně nebo letištní hale nám nevadí a nerozptyluje nás, třeba i tlumený hovor kolegy u vedlejšího stolu nás zcela vytrhne ze soustředění. Ještě horší jsou telefonáty, protože náš mozek funguje tak, že pokud slyšíme jen polovinu konverzace, zabývá se tím, co říká druhá strana a snaží se to domyslet. Pak nám trvá v průměru 10 minut, než se znovu dokážeme koncentrovat na svou práci.“(tz)