Eliminujte problémy na pracovišti a vytvářejte motivující prostředí

Eliminujte problémy na pracovišti a vytvářejte motivující prostředí

Každý z nás se na pracovišti i v životě dostáváme do nepříjemných situací. Jsou to situace, které nás dostávají do problémů. Mnohdy nám brání efektivně pracovat a současně nám ubírají energii a efektivitu, čas a udržení jasné mysli. A současně, protože se to pravděpodobně neděje jenom Vám, ale i ostatním, tak snižují míru engagementu, enablementu a poškozují motivační atmosféru na pracovišti.

Pojďme se nyní společně podívat na to, jak nepříjemnosti úspěšně řešit.

Co je to nepříjemnost? Slovník synonym nabízí dalších 6 výrazů: potíž, obtíž, komplikace, nepěknost, trapnost, odpornost a už jenom ty pojmy číst vyvolává nepříjemné pocity. Ano, z pohledu psychofyziologie se jedná o prožívání nepříjemných pocitů na „duši, na těle“ a dalo by se říct, že se tedy jedná o projevy stresové reakce.

Jako kouč se setkávám s lidmi, kteří řeší ve svém osobním i pracovním životě řadu „nepříjemností“, které jim ubírají životní energii, ovlivňují jejich fungování v práci i ve vztazích a mou rolí je jim pomoci. Ale ta moje pomoc není o tom, že to za ně vyřeším. To většinou ani nejde. A přesto jim pomoci dokážu. Jak? Začněme inventurou nepříjemností. Jsou nepříjemnosti dlouhodobé a krátkodobé, opakované, závažné a méně závažné… Prostě si v tom začneme dělat pořádek. Záměrně zde používám slovo pořádek, protože udělat si pořádek ve svém životě znamená, že se zdroje problémů a nepříjemností systémově řeší. Takže jakmile máme inventuru – přehled a seznam nepříjemností, máme nakročeno k tomu věci řešit. A co je pozitivní, zpravidla zjistíme, že nepříjemností není nekonečné množství. Pak je potřeba zjistit, co jsou jejich zdroje. Je to vlastně taková skládačka, „problem source puzzle“.

Problémy a nepříjemnosti pramení obvykle ze 4 zdrojů: Lidé, Vztahy, Procesy a Sebeřízení. Nikdy je od sebe nelze zcela oddělit, ale pro práci s nimi je toto rozdělení užitečné.

Podívejme se blíže na „lidi“. Ano, zdroj nepříjemnosti má někdy svoje jméno a příjmení. Někdy ho známe, někdy jsme se s tím člověkem v životě neviděli a prostě nám způsobí nepříjemnost. Svým chováním, svým přístupem k věci, kterou řešíme a najednou vidíme, že za tou věcí stojí člověk, který buď nechce, nebo neumí, nebo na to zapomněl… Nebo prostě jen ubližuje (ano, i tyto smutné věci se dějí…).

V každém případě mnohdy nevíme, zda ta věc, která byla způsobena konkrétním člověkem vznikla od něj vědomě (tzn. chtěl nám „to udělat“) a v tu chvíli řešíme i téma vztahu anebo nevědomě a vzniklo to jeho neschopností či všehoschopností. Anebo to udělal vědomě, protože musel? Nechtěl nám ublížit, ale pravidla – procesy mu to neumožnily a on má zodpovědnost za jejich dodržení. A jsme u zdroje „procesy“. A celé to vzniklo proto, že jsme měli nevyjasněné očekávání a nevěděli jsme, že to prostě nemůže udělat. Anebo nás prostě vytočil, protože nám to celé řekl tak, že nás to rozžhavilo do běla… A my si připadali jako blbci. V každém případě je zde hlavní cestou, kterou se to dá vyřešit, komunikace. Dostat se k tomu člověku a společně s ním o tom mluvit a vyjasnit si situaci. A společně zkusit hledat cesty k řešení. A jako nejdůležitější věc si také uvědomit, že i já – protože jsem také člověk, mohu být pro druhé vědomě i nevědomě zdrojem problému. A pokud možno si na to dát velký pozor.

A podobně můžete postupovat u všech dalších zdrojů „nepříjemností“ na pracovišti. A přitom nezapomínat na nejdůležitější část, a to je sebeřízení.

Protože u mého „Já“ vše začíná i končí. Sebeřízení je zdrojem osobního štěstí i neštěstí v řadě životních situací. Ano, přicházejí rány osudu, ale ve většině situací je to právě moje odvaha a vůle s věcmi něco dělat rozhodujícím faktorem na cestě ke štěstí a k eliminaci nepříjemností v životě.

Vrátím se nyní opět na začátek. Inventura nepříjemností. Mám seznam a určitě mě u řady věcí napadá, že bych to chtěl vyřešit. Velmi často se tak objevuje věta „měl bych s tím něco udělat“. Dokonce často vím co. Je důležité vědět, že většinu problémů a nepříjemností musím řešit s lidmi, nejen sám. A že ne všechny problémy vyřeším nejednou a hned. Všechno chce svůj čas. Pokud chci něco s někým dosáhnout, nemám se soustředit pouze na věcný záměr, ale na to, že jde současně i o udržení dobrého vztahu. A když po někom něco chci, nemusí to hned chtít změnit jako já. Protože to zatím vidí jinak než já. A když budu tlačit na pilu, bude jen vyvíjet větší protitlak a nastoupí obranné mechanismy. Pracujte v řešení všech složitých situacích i na vztahu – k tomu směřujte svoje sebeřízení, protože když mám dobrý vztah, mohu se k tomu znovu vrátit a otevřít to.

Sebeřízení by mělo vést k tomu, že mám odvahu a schopnost udělat první krok ke změně. Protože platí jedno jednoduché pravidlo. Dokud se nic neudělá, tak se pravděpodobně ani nic nestane.

Mou rolí kouče je dávat lidem odvahu a schopnost udělat první správný krok. Vy všichni, co teď článek čtete, v sobě tuto schopnost máte.

Martin Kalenda

Image Lab, spoluzakladatel a kouč