Není žádná práce

Pokud by zaměstnavatel pro zaměstnance žádnou práci neměl, jedná se o překážku na jeho straně podle § 208 zákoníku práce. Zaměstnanci jsou v takovém případě doma a náleží jim náhrada mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku, tedy 100 % mzdy.

Názor, že v takovém případě náleží zaměstnancům 100 % jejich průměrného výdělku, zastává Ministerstvo práce a sociálních věcí. V úvahu však připadá možnost, kdy lze situaci u zaměstnavatele posoudit jako částečnou nezaměstnanost i tehdy, pokud v důsledku omezení odbytu nepřiděluje práci žádnému ze svých zaměstnanců a všem tedy poskytuje náhradu mzdy ve výši 60 %. Další možností je posoudit situaci jako živelnou událost, v tomto případě zaměstnancům náleží náhrada mzdy ve výši 60 %.

Shrnutí

Situace tedy v této chvíli není zcela jasná. O částečné nezaměstnanosti lze rozhodnout pouze v případě, že došlo k omezení odbytu výrobků nebo služeb. O živelnou událost může jít v případě, že kvůli epidemii zaměstnanci svou práci nemohou konat. Pokud je provozovna uzavřena z jiných důvodů nebo zaměstnavatel svým zaměstnancům nepřiděluje práci z jiného důvodu (např. nemá pro ně dostatek ochranných prostředků), náleží zaměstnancům náhrada ve výši 100 % jejich průměrného výdělku. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, tak záleží, co je ujednáno v podepsaných dohodách. Pokud sjednané dohody se zaměstnanci neupravují překážky v práci, rozvržení směn apod., je těmto zaměstnancům možné naplánované směny zrušit a práci jim nepřidělovat. Těmto zaměstnancům tedy nenáleží žádná náhrada odměny, zaměstnavatel jim platí pouze odměnu za vykonanou práci.