Jak se v současné situaci může zaměstnavatel zachovat vůči zaměstnanci?

V případě, že zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na pracovní poměr, má tři možnosti, jak postupovat dál.Provozovna je uzavřenáNařízení vlády vedlo k uzavření přístupu veřejnosti pouze do provozovny samé, to znamená v některých případech bude možné vykonávat podnikatelskou činnost dále. Příkladem jsou provozovatelé restauračních zařízení, kteří nabízí své služby skrze výdejní okno, nebo podnikatelé, kteří své výrobky nebo služby mohou prodávat na dálku nebo zákazníkům rozvážet. Pokud máte pro své zaměstnance dostatek práce i přes uzavření provozovny pro veřejnost, zaměstnanci mohou dál vykonávat svou práci za běžnou odměnu.

Je méně práce

Pokud je práce pro zaměstnance podstatně méně z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po poskytovaných službách, může zaměstnavatel nepřidělovat práci a platit pouze náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Tato překážka se nazývá částečná nezaměstnanost a je upravena v § 209 zákoníku práce.Tato možnost a výše náhrady však musí být upravena vnitřním předpisem nebo dohodou s odborovou organizací (pokud u zaměstnavatele odborová organizace působí).Zaměstnanci tak mohou například dva dny v týdnu normálně pracovat a dostávat mzdu, zatímco tři dny jsou doma a náleží jim pouze náhrada mzdy nejméně 60 % (viz výše). Nebo lze poslat domů pouze část zaměstnanců, zatímco jiná část zaměstnanců bude svou práci vykonávat. Záleží na konkrétních potřebách daného zaměstnavatele.

Není žádná práce

Pokud by zaměstnavatel pro zaměstnance žádnou práci neměl, jedná se o překážku na jeho straně podle § 208 zákoníku práce. Zaměstnanci jsou v takovém případě doma a náleží jim náhrada mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku, tedy 100 % mzdy.Názor, že v takovém případě náleží zaměstnancům 100 % jejich průměrného výdělku, zastává Ministerstvo práce a sociálních věcí. V úvahu však připadá možnost, kdy lze situaci u zaměstnavatele posoudit jako částečnou nezaměstnanost i tehdy, pokud v důsledku omezení odbytu nepřiděluje práci žádnému ze svých zaměstnanců a všem tedy poskytuje náhradu mzdy ve výši 60 %. Další možností je posoudit situaci jako živelnou událost, v tomto případě zaměstnancům náleží náhrada mzdy ve výši 60 %.

Shrnutí

Situace tedy v této chvíli není zcela jasná. O částečné nezaměstnanosti lze rozhodnout pouze v případě, že došlo k omezení odbytu výrobků nebo služeb. O živelnou událost může jít v případě, že kvůli epidemii zaměstnanci svou práci nemohou konat. Pokud je provozovna uzavřena z jiných důvodů nebo zaměstnavatel svým zaměstnancům nepřiděluje práci z jiného důvodu (např. nemá pro ně dostatek ochranných prostředků), náleží zaměstnancům náhrada ve výši 100 % jejich průměrného výdělku. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, tak záleží, co je ujednáno v podepsaných dohodách. Pokud sjednané dohody se zaměstnanci neupravují překážky v práci, rozvržení směn apod., je těmto zaměstnancům možné naplánované směny zrušit a práci jim nepřidělovat. Těmto zaměstnancům tedy nenáleží žádná náhrada odměny, zaměstnavatel jim platí pouze odměnu za vykonanou práci.