Jak zaúčtovat dotaci Antivirus typu A a B?

V současné době řada účetních řeší, jak se vypořádat s vyúčtováním dotace Antivirus, o kterou je možné požádat na úřadu práce (ÚP). V zásadě jde o běžný typ dotace, která má vést k podpoře trhu práce. Je to podobný příspěvek jako např. v případě chráněných dílen nebo na vytvoření nového pracovního místa. Proces při podání žádosti je obecně shodný. I zde musí být podána žádost, u které je automaticky vygenerována i dohoda s ÚP. V případě, že ÚP následně zjistí nejasnosti, vyzve zaměstnavatele o opravu žádosti. Z toho je zřejmé, že uzavření dohody s ÚP je opravdu rychlé a navíc nemusí být uzavřena před kalendářním měsícem, za který se již dotace požaduje. Dokonce naopak v případě března se mohla žádost podat až v dubnu. Po uplynutí kalendářního měsíce podává zaměstnavatel vyúčtování s uvedením jmenného seznamu zaměstnanců a vyplacených mzdových nákladů. Po schválení je propláceno xx % ze superhrubé mzdy, a to do určitého stropu.

Na dotaci Antivir dosáhl mnohem větší počet zaměstnavatelů než u jiných dotací. Administrace je přitom mnohem jednodušší. V případě, že nejsou splněny formální podmínky, ÚP finanční plnění daného měsíce zamítne. Výhodou oproti běžným dotacím je, že při vyúčtování není potřeba doložit bezdlužnost žadatele.

I zde se samozřejmě mnoho zaměstnavatelů obává zpětné kontroly, u které budou muset doložit důvody k podání žádosti. V některých případech to může být dosti problematické. Z účetní praxe však víme, že si o dotaci požádala většina zaměstnavatelů, kteří měli v uplynulém období „výpadek“. Zamítnuta byla pouze v případě formálních nedostatků, jako např. jednospolečníkové s. r. o., kde si společník (jednatel) podepsal pracovní smlouvu sám sobě.

Jak tedy dotaci správně účtovat?

Velké množství účetních se ve své praxi s dotacemi dosud nesetkali. Její zaúčtování je tak pro ně novinka, která má svá specifika. Správné účtování tohoto příspěvku ze státního rozpočtu je na účet 648 – ostatní provozní výnosy. U fyzických osob jde ovšem o příjem osvobozený od daně z příjmů. Zde je nutné zdůraznit, že pokud se jedná o osvobozený příjem, veškeré výdaje související s tímto osvobozeným příjmem jsou daňově neuznatelné! V samotném vyúčtování je pak chybné zaúčtovat dotaci jako snížení mzdových nákladů, neboť by tak byla zkreslena vypovídací schopnost výsledovky. České účetní standardy navíc možnost účtování snížením nákladů nepřipouštějí.

Je nutné podotknout, že existují případy, kdy zaměstnavatel podal žádost o dotaci sám, bez vědomí účetní, protože se mu snížila poptávka. Bohužel mu již ale nedošlo, že mzdová účetní musí mít v systému náhrady v překážkách v práci na straně zaměstnavatele uvedeny a že zároveň existuje i vazba na zákoník práce. Zaměstnavatelé tak nyní zpětně řeší, jak situaci zvládnout, protože ÚP požadoval předložit výplatní pásky, na kterých však nebyly náhrady uvedeny. Mzdové účetní tak přepracovávají mzdy, čímž se původně „šetřivému“ zaměstnavateli zvyšují finanční náklady.

Na závěr můžeme dodat, že účetní obdrželi ze strany ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) dostatek informací, jak dotaci správně vyúčtovat. Manuál je případně k dispozici zde: https://antivirus.mpsv.cz/info/vyuctovani

autor: Zuzana Pšeničková, členka Výboru Komory certifikovaných účetních