Pokud do konce února pandemie neoslabí, začnou podniky propouštět ve velkém. „Přitom kdyby premiér poslal jedinou SMS zprávu, tak zákon zítra platí,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, že kurzarbeit – normu nezbytnou pro přežití řady podniků – blokují jenom politické tahanice ve Sněmovně.
Původní plán: od září
Podle původního plánu měl kurzarbeit fungovat už v září. Příslušný zákon se však zdržel na vládě a v září teprve dorazil do Sněmovny. Přes poslance se nedostal dodnes, naposledy hlasy klubů ANO, KSČM a SPD zabránily třetímu čtení v uplynulém týdnu. Důvodem je prý čtyřicet pozměňovacích návrhů, které předložily skoro všechny poslanecké kluby. „Potřebujeme všechny pozměňovací návrhy podrobně projednat, abychom našli shodu na co nejlepším řešení pro zaměstnance a zaměstnavatele,“ vysvětlila poslankyně ANO Lenka Dražilová.
Takovými argumenty přitom zaměstnavatele a zaměstnance dráždí, přinejmenším Svaz průmyslu, Hospodářskou komoru a Českomoravskou konfederaci odborových svazů. Odboráři a podnikatelé našli kompromis, který jako pozměňovací návrh k původní verzi Ministerstva práce a sociálních věcí předložil poslanec ČSSD Roman Sklenák. „Není to dokonalé, ale může to fungovat,“ uvedl viceprezident průmyslníků Rafaj, který spolu s odbory podpořil Sklenákovu verzi speciálním dopisem poslancům.
Podle německého vzoru
Zavést kurzarbeit, tedy „podporu v časech částečné zaměstnanosti“, vyžaduje složitou byrokracii, z politického pohledu jde však o jednoduchý problém. Pokud má firma v krizových časech pro své lidi nejméně pětinu a nejvýše čtyři pětiny práce, může požádat stát, aby pracovníkům zbylý čas doplatil sedmdesáti procenty hrubé mzdy. Podporu je možné čerpat nejvýš šest měsíců, případně žádat o prodloužení maximálně na jeden rok. Tak zní Sklenákův návrh přesně podle vzoru z Německa. Poslanci přesto k němu dokázali vymyslet desítky variant. Většina z nich je neškodných a pouze navrhuje jiné parametry, jakou část týdne smí či musí člověk pracovat, aby měl na podporu nárok, případně jak velkou část hrubé nebo čisté mzdy může stát uhradit.
Zásadní komplikaci znamená návrh poslankyň Jany Pastuchové (ANO) a Hany Aulické Jírovcové (KSČM), které sepsaly úplně jinou verzi zákona o kurzarbeitu. Ani jejich varianta se od Sklenáka neliší v základních parametrech, nedotahuje však byrokratické detaily a z pohledu firem ani odborů se nedá dost dobře použít. Například neumožňuje kurzarbeit při povodních či jiných náhlých katastrofách, případně ho omezit na jednotlivé regiony a hospodářská odvětví. Povoluje úřadům delší termíny pro vyřízení, například peníze z podpory by firmy dostaly až po výplatním termínu. Návrh poslankyň nepřipouští vyhlásit kurzarbeit v celém podniku, ale vyžaduje předem seznam všech zaměstnanců, na které bude podnik podporu žádat.
Schillerová vs. Maláčová?
Nesmyslnost sporu vede k politickým spekulacím, podle kterých je poslanec Sklenák pouze prodlouženou rukou ministryně práce Jany Maláčové a jeho kolegyně Pastuchová zase plní zadání ministryně financí Aleny Schillerové, které nevynechají žádnou možnost, aby si vyřídily účty. Důsledky mohou být fatální pro tisíce zaměstnanců především v podnicích služeb. Dosud pobírají podporu Antivirus, kterou však Evropská unie připouští jen do konce února. Pokud se do té doby neschválí zákon o kurzarbeitu, mohou se houfně přesunout na úřady práce. „Až lidé přijdou o práci, mohou psát vládním stranám děkovné dopisy,“ nemá pochybnosti o vinících předseda odborové konfederace Josef Středula.
Zaměstnancům a zaměstnavatelům dnes nezbývá než vyzývat obě komory Parlamentu, ať jednání urychlí. Sněmovna může zákon schválit nejdříve devátého února. Pak musí poslat návrh urychleně do horní komory a záleží na vstřícnosti senátorů, aby se zřekli práva zákon přezkoumat. „Chápeme, že to je průlomová norma, ke které by se za normálních okolností měli vyjádřit,“ připouští předseda Středula. Pak už chybí jen prezidentův podpis.
Pokud scénář nevyjde, pak zbývá Evropská unie v roli deus ex machina, která povolí prodloužit Antivirus.