Letos probíhalo Legislativní forum v online formátu

Vzhledem k epidemiologickým opatřením a nouzovému stavu probíhalo oblíbené Legislativní forum, které už více než deset let pořádá People Management Forum, v online režimu. Uskutečnilo se 12. listopadu 2020 a věnovalo se novinkám a trendům v pracovní legislativě. Jeho řečníci se zaměřili na situaci, která panuje na trhu práce, na význam a okruhy oblastí, které kontroluje Inspekce práce, na program Antivirus a chystaný kurzarbeit.

Vzhledem k masivnímu rozšíření práce na dálku – home office, a tedy na nutnost zvládat řadu věcí v oblasti HR digitálně, se závěrečná část programu Legislativního fora věnovala chystané elektronizaci HR procesů. Například možnostem, jak elektronicky se zaměstnanci sdílet pracovně právní dokumenty anebo jaké nastanou změny v oblasti HR doručování, třeba výpovědi z pracovního poměru. Této části elektronického právního jednání se na Legislativním foru ujal JUDr. Dalibor Kovář z advokátní kanceláře Havel & Partners.

 Vývoj trhu práce

Mgr. Jan Karmazín, MPA, ředitel Odboru zaměstnanosti  Generálního ředitelství Úřadu práce ČR seznámil účastníky s vývojem trhu práce, registrované nezaměstnanosti a předpokládanými trendy zaměstnávání v dalším období.V analýze trhu práce rozebral strukturu nezaměstnaných z hlediska vzdělání, oborů a věku. Stále zůstávají nejzranitelnější skupinou mezi nezaměstnanými lidé ve věku 50 plus, tvoří 34 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zabýval se také analýzou současného programu rekvalifikací a výhledem, jak by mohly rekvalifikace v budoucnu vypadat, pokud by se do nich zapojily soukromé společnosti.

 Program Antivirus a Národní projekt Outplacement

Pokud jde o zaměstnávání zahraničních pracovníků, tak mezi vydanými pracovními povoleními, kterých bylo ke konci října přes 165 tisíc, tvoří nejvíce Ukrajinci, a to téměř 53 tisíc. Věnoval se i fungování agentur práce, kterých nyní na trhu působí přes 2000. Jan Karmazín hovořil také o využívání programu Antivirus ve všech jeho variantách – A, B. Antivirus Plus, a o podmínkách, za jakých se lze programu účastnit. Antivirus dosud pomohl pomohl zachránit přes 815 tisíc pracovních míst v téměř 60 tisících podnicích. Zmínil se také o možnosti vzdělávání zaměstnanců v rámci programu Úřadu práce Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců POVEZ II – podrobnosti jsou na webu Úřadu práce: https://povez.uradprace.cz . Své vystoupení zakončil informací o Národním projektu Ouplacement, který má pomoci zaměstnavatelům, kteří budou muset sáhnout k propouštění zaměstnanců.

Inspekce práce a její kontroly

Mgr. Aleš Kalvoda z Inspektorátu práce na konkrétních příkladech z praxe představil povinnosti a úkoly při kontrole inspekce práce ve firmách. Nejčastější podněty, které Inspekce práce dostává, se týkají odměňování, pracovního poměru a pracovní doby, přičemž více než polovina podnětů je oprávněná. Seznámil účastníky s kompetencemi orgánů inspekce práce, mezi jejichž hlavní druhy kontrol patří BOZP, pracovní vztahy a zaměstnanost včetně nelegální práce. Nejnověji i kontrola programu Antivirus. V tomto programu podle Aleše Kalvody patří časté chyby počítání průměrného výdělku, zjištění nedostatku v odměňování a zaměňování mzdy a náhrady mzdy. Uvedl nejčastější chyby, které ve firmách inspekce nachází, včetně sankcí, které lze za chyby udělit.

Home office není legislativně zakotven

Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a  dopravy ČR , se zaměřil na vysvětlení přínosu programu Antivirus a dále na podrobnou analýzu chystaného programu kurzarbeit. Srovnal jeho českou verzi s verzí německou, seznámil účastníky fora s tím, jak se ke kurzarbeitu staví tripartita a zástupci politických stran i vládní představitelé. Odpovídal na otázky z pléna, v čem jsou výhody kurzarbeieu a kdy a za jakých podmínek bude přijat.

Dále se Jan Rafaj zabýval legislativními problémy institutu home office, který není v zákoníku práce ukotven, ale bez něhož v současné době není možný provoz většiny firem. Prezentoval přehled výhod, ale i problémů home office, které může tento typ práce na dálku zaměstnavatelům přinést. Například ho nelze nařídit, protože není legislativně podložen, také může zaměstnavatelům způsobit řadu finančních problémů, například pokud jde o požadavky zaměstnanců na hrazení vybavení IT a kyberbezpečnosti nebo financování energií – tepla, elektřiny, vody, kterou zaměstnanec doma v průběhu pracovní doby spotřebovává anebo v případě BOZP, kdy mohou zaměstnavatelé čelit nárokům na finanční odškodnění za úrazy apod.

Zdroj: Alena Kazdová