11.9.2023

Máte Whistleblowing? A mohli bychom ho vidět?

Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti již 01.08.2023. Již k tomuto datu museli někteří zaměstnavatelé splnit celou řadu povinností, kterou jim zákon ukládá, a to včetně zaměstnavatelů, kteří vykonávají některé vymezené činnosti podle zákona proti praní špinavých peněz.

Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti již 01.08.2023. Již k tomuto datu museli někteří zaměstnavatelé splnit celou řadu povinností, kterou jim zákon ukládá, a to včetně zaměstnavatelů, kteří vykonávají některé vymezené činnosti podle zákona proti praní špinavých peněz.

Uvedené platí taktéž pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají alespoň 50, ne však více než 250 zaměstnanců (počítají se i zaměstnanci přidělení agenturou práce). Těmto zákonodárce poskytuje delší lhůtu na splnění některých požadavků zákona, a to až do 15.12.2023.

Všem zaměstnavatelům je zapovězeno bránit zaměstnancům v podání oznámení podle zákona o whistleblowingu a dále proti nim uplatňovat jakákoliv odvetná opatření. Za porušení souvisejících povinností může inspektorát práce uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 1.000.000 Kč. Pokud jste se místo whistleblowingu raději věnovali své zasloužené dovolené, pak čtěte dál.

Zaměstnavatelé jsou povinni:

  • zřídit vnitřní oznamovací systém, který jejich zaměstnancům umožní podávat příslušná oznámení. Vnitřní oznamovací systém musí umožňovat podání oznámení ústně, písemně i osobně.
  • jmenovat tzv. příslušnou osobu. Úkolem příslušné osoby je přijímat a posuzovat důvodnost oznámení podávaných zaměstnanci, komunikovat s nimi a navrhovat zaměstnavateli opatření k nápravě. Zaměstnavatelé musí takovou osobu poučit o jejích povinnostech, a to zejména o povinnosti zachovávat mlčenlivost o totožnosti oznamovatele. Kromě toho jsou také povinni zajistit, aby příslušná osoba mohla svoji činnost vykonávat nestranně, stejně jako to, aby se s oznámeními zaměstnanců mohla seznámit výhradně jen tato osoba.
  • uveřejňovat některé předepsané informace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Lze tak činit i na webových stránkách zaměstnavatele.

V pomyslném „to-do“ listu zaměstnavatele by nemělo chybět:

  • prověření konkrétních povinností podle zákona o ochraně oznamovatelů, a to s ohledem na povahu činnosti zaměstnavatele;
  • volba vnitřního oznamovacího systému, případně revize a audit stávajícího compliance systému, pokud jej zaměstnavatel chce využívat v rámci whistleblowingu;
  • výběr příslušné osoby včetně nastavení smluvního vztahu s ní;
  • nastavení vnitřních předpisů zaměstnavatele a související proškolení zaměstnanců;
  • zveřejnění zákonem požadovaných informací;

Zdroj: Z/C/H Legal v.o.s, advokátní kancelář Národní 973/41, 10 00 Praha 1

Další aktuality

Chcete dostávat aktuality přímo do e-mailu?

Budete mít přehled o HR akcích i novinkách v oblasti HR. Vyzkoušejte a uvidíte.