Někdo je senior od 30, někdo od 80." Experti diskutovali o důchodech a diskriminaci.

Růst nezaměstnanosti v Česku by mohl nepříznivě ovlivnit uplatnění starších pracovníků. Díky zkušenostem a praxi mívají vyšší výdělky, takže by je firmy v potížích mohly začít nahrazovat levnější mladší silou. Diskriminačně působí i stanovování věkových hranic a označování lidí v aktivním věku za "seniory". Na semináři o nastavení důchodů to řekla viceprezidentka organizace PMF Eva Hejlová.

Průměrnému obyvateli Česka je zhruba 42,5 roku. V republice žije 4,12 milionu lidí po padesátce. Z nich 2,78 milionu bylo 60 let a 2,13 milionu pak 65 let. Pokud by například nynější padesátník začal pracovat ve 25 letech po skončení vysoké školy, do dosažení důchodového věku jsou před ním ještě téměř dvě pětiny jeho kariéry.

"Osobně mě uráží, když někdo říká, že senior je 55+. Nebo lidé starší 50 let. Ti se narodili v 70. letech. Strávili polovinu života v nové situaci. Nediskriminujme je," uvedla Hejlová. Podle ní by se mělo přestat debatovat o tom, že při dosažení důchodového věku v 63 letech je člověk "babička a dědeček".

Expertka míní, že stanovování pevných věkových limitů pro označení "senior" je diskriminační. "Každý je jiný. Někdo je senior od 30, někdo od 80," podotkla personalistka. Podle ní koronavirová krize s růstem nezaměstnanosti může zaměstnávání starších a zkušených pracovníků zhoršit. Zaměstnavatelé by mohli kvůli ekonomickým potížím začít upřednostňovat mladší a levnější sílu. Epidemie změnila také pracovní prostředí a řada lidí přešla na práci z domova. Pro některé starší pracovníky je obtížnější s technikou na dálku pracovat.

Mladí náboráři považují padesátníky za starce

Za problémy s nalezením místa bývá podle Hejlové i to, že náboráři firem bývají velmi mladí. Uchazeče ve věku svých rodičů považují za staré. Pohled na lidi před penzí nezlepšují ani kroky vlády. "Dostala jsem v obálce pět roušek a jeden respirátor. Urazilo mě to. Nemyslím si, že jsem babička, která potřebuje dostat od vlády roušku," řekla viceprezidentka PMF.

Zatímco v zahraničí se seniorský věk oddaluje a posouvá z 65 let do období po sedmdesátce, některé agentury v Česku ve svých výzkumech za seniory označují padesátníky a za osoby v předdůchodovém věku dokonce čtyřicátníky. Podle některých expertů se tak posilují stereotypy.Podle Soni Morawitzové z Nadace Krása pomoci se padesátníci na trhu práce s problémy kvůli svému věku setkávají. Jejich zaměstnávání má podpořit projekt Zlatá práce. Má přispět mimo jiné k tomu, aby se při konkurzech dostali do dalších kol a nevypadli kvůli datu narození už při předvýběru. V jednom z nadnárodních nábytkových řetězců nyní tvoří pracovníci nad 50 let 16 procent zaměstnanců. V roce 2017 jejich podíl činil pouze 11 procent. Podle zástupce firmy Ladislava Onderky byl problém právě v rekrutování nových pracovníků. Náboráři i vedoucí byli velmi mladí. Zjistilo se, že životopisy starších lidí se dál nedostaly. Přijímací personál se poté proškolil a změnil se i inzerát. Podle Onderky starší zaměstnanci bývají loajálnější, mívají nadhled i respekt.

Experti a expertky na problematiku stárnutí už na jaře vyzvali vládu, úřady i média k zastavení věkové diskriminace starších lidí v době šíření koronavirové nákazy. Podle autorů výzvy osoby nad 65 let představují různorodou skupinu a není možné přijímat opatření pro "seniory" jen podle věku. Odborníci uvedli, že označení "senior" je ponižující, věk se nekryje se skutečným stavem člověka a podstatná část lidí nad 65 let je v dobré kondici, pracuje či působí ve významných funkcích. Zmínili, že přijímání opatření jen podle věku vede k neúčelnému vydávání peněz.

Zdroj: Aktuálně.cz