Nemocnost zaměstnanců se stává velkým tématem – co s ní dělat?

Pracovně lékařské služby jsou ve skandinávských zemích chápány oproti České republice daleko komplexněji. Skandinávská firemní péče o zdraví zaměstnanců přesahuje povinné pracovně lékařské prohlídky a zabývá se komplexní prevencí i u nerizikových povolání. Úkolem je tedy nejen prevence pracovních úrazů a rizik náročných povolání, ale i ovlivňování nejčastějších příčin pracovní neschopnosti, které mohou vycházet i z civilizačních chorob. Tento trend je viditelný také ve strategiích Evropské unie. Není divu, jelikož skandinávské země se po zavedení rozšířených firemních programů podpory zdraví mohou chlubit nejnižším výskytem preventabilních onemocnění a značnou redukcí pracovních neschopností. Takovéto zdravotnické úspěchy potřebuje i česká populace, protože podle posledních statistik pracovní neschopnost pro nemoc vzrostla o 40 % a délka života ve zdraví již 6 let stagnuje. Ministerstvo zdravotnictví jde skandinávskému trendu naproti novelizací zákona č. 373/2011 Sb. Nejenže čeští zaměstnavatelé tímto instrumentem zvýší svou produktivitu, ale také prokazatelně dokáží zlepšit kvalitu zdraví svých zaměstnanců, a stát se tím více sociálně odpovědnými.

Profesionální systém zdravotní prevence ve firmách výrazně sníží pracovní neschopnost

Jak už je v severských zemích běžné, takovéto programy například sledují vývoj cukrovky, rakoviny, srdečních onemocnění, anebo problémy zažívacího traktu, a tím snižují dlouhodobé nemocenské. Další programy například sdružují celý multidisciplinární zdravotnický tým – jakožto nutriční specialisty, ergonomy, ale především fyzioterapeuty a psychology. Ti preventivními opatřeními snižují zátěž zad nebo předcházejí stresovým poruchám. Takto komplexně složený tým, který čítá praktického lékaře, zdravotní sestru, psychologa, fyzioterapeuty a IT podporu dokáže snížit pracovní neschopnost o 16 % a prodloužit aktivní život o jeden a půl roku.

Ideální firemní program podpory zdraví by měl zahrnovat pět fází: analýzu, akční plán, realizaci, vyhodnocení a aktualizaci. Ve všech případech kromě samotné realizace některých opatření programu musí být zaangažovaný lékař – nejlépe odborník na pracovní lékařství. Je to proto, že jedině oni disponují mlčenlivostí a znalostmi pro posouzení zdravotního stavu a vlivu pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců. Analýza současných vnějších i vnitřních faktorů zahrnující všechny sekce a zaměstnance podniku vychází z pracovních podmínek, individuálního zdravotního stavu a vlivu civilizačních chorob. Analýza může například využít expertních posudků, ohniskových skupin, statistických závěrů nebo zaměstnaneckých dotazníků. Primární analýza pak slouží k vytvoření priorit a k triáži zaměstnanců podle podobnostních rysů jednotlivých analyzovaných faktorů tak, aby cílená opatření co nejefektivněji pomáhala zaměstnancům zachovat a zlepšovat své zdraví.

Programy podpory zdraví pomohou i personalistům

Právě díky triáži zaměstnanců vedenou skrze podpůrný IT systém prediktivní medicíny jde dosáhnout skvělých výsledků. Pro jednotlivé rizikové skupiny, které vycházejí z primární analýzy zahrnující dotazníky, laboratorní kontroly a kontrol u jednotlivých specialistů, dokáže IT systém cíleně doporučit jednotlivé postupy unikátně zacílené na každého zaměstnance. V současné době již existuje větší množství informačních systémů, které napomáhají zdravotníkům, zaměstnancům i managementu dodržovat takovéto plány, které v zásadě nepotřebují velké množství času specialistů, ale navádějí jednotlivé skupiny zaměstnanců na cestu skrze opatření omezující jejich nemocnost. I při zachování zásad GDPR pak může anonymizovaně sledovat střední i vyšší management firmy, jak se zdravotní stav zaměstnanců vyvíjí. I přesto zaměstnanci mohou ve svých aplikacích sledovat, jak dodržování některých opatření snižuje jejich zdravotní rizika. Tato komplexní softwarová řešení používaná již mnoho let jsou v současné době zaváděná i v dalších zemích, jako je Velká Británie, Polsko nebo Rakousko, a ukazují, že lze dosáhnout zásadních změn ve výskytu preventabilních onemocnění, a tím s relativně nízkými náklady ovlivnit pracovní neschopnost a délku života ve zdraví.

Akční plán programů podpory zdraví vedený na půdorysu analýzy je stěžejním dokumentem transparentně popisující všechny dílčí kroky. Na jeho zpracování nespolupracuje pouze zaměstnavatel a designovaný lékař, ale také další podstatní členové multidisciplinárního týmu a zainteresované zaměstnanecké skupiny. Akční plán by měl obsahovat: konkrétní opatření jejich důvody a souhrnné analýzy, cílové skupiny, měřitelné cíle, osoby zodpovědné za provádění programu, vymezený čas pro expertní dohled, rozvrh, předpokládané výsledky a shrnutí programu do každodenních cílů. Po dokončení akčního plánu je vhodné vytvořit zahajovací akci, která představí záměr programu a vytvoří půdu pro vyšší důvěru a účast zaměstnanců.

Motivace všech zainteresovaných skupina firemní finanční prostředky určí priority pro realizaci jednotlivých opatření. Důležité je, že realizaci může provádět jak externí specialista, tak i interní zaměstnanec, kteří podle pokynů akčního plánu programu podpory zdraví a souhlasu lékaře opatření vykonávají. V průběhu realizace se měřitelné cíle průběžně monitorují a komunikují se se specialisty, kteří na průběh jednotlivých opatření dohlíží.

Průběžným měřením běžíte ke zdraví

Na konci roku přichází vyhodnocení se všemi, kdo se podíleli na tvorbě plánu a realizaci programu podpory zdraví. Základem je vyhodnocení měřitelných cílů. Mezi dvěma hlavními metrikami určujícími efektivitu programu jsou pracovní neschopnost a naděje dožití vážená zdravotním stavem (HALE), jelikož kvantifikují zvýšení produktivity práce a zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců. Další měřitelné cíle, které v programech je možné využít, jsou produktivita, pracovní úrazy, redukce rizikových kategorií nebo spokojenost zaměstnanců. Čtvrtá fáze programu stojí na vyhodnocení výsledků a efektivity jednotlivých opatření navázaných na předložené cíle. Vyhodnocuje se tedy jejich realizace a důvody k nenaplnění opatření, rozsah koordinace, možnosti pro zlepšení, spokojenost a zkušenosti zaměstnanců. Závěry vyhodnocení také zohledňují finanční efektivitu a zlepšení zdravotního stavu. Po vyhodnocení se kruh uzavírá a poslední pátá fáze (=aktualizace) navrací koloběh zpět do první fáze tvorby programu, avšak první fázi obohacuje o značné zkušenosti z předešlého roku, pokud se vedl upřímný a otevřený dialog se všemi zúčastněnými stranami napříč všemi fázemi. Tento koloběh by tedy měl ve firmě nastat každým rokem tak, aby správná implementace jasného programu podpory zdraví vedla ke zvýšení produktivity práce a zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců.

Velká konference v Praze už tento týden

Tomuto tématu se bude hlouběji věnovat konference Academy of Health Care Management konaná 6. a 7. června v pražském Hotelu Step. Konference „Současný stav zdravotnictví – K čemu zdravotnictví opravdu potřebujeme? Cesty vedoucí k dlouhému a spokojenému životu ve zdraví“ se zúčastní vedoucí experti, poskytovatelé a politici z oblasti zdravotnictví, kteří budou diskutovat o strategiích, digitalizaci, prevenci a firemní péči. Pro další informace včetně registračního formuláře navštivte: ahcm.cz/konference-efektivita/

‍

Text: MUDr.Oldřich Šubrt, CSc., MBA, Academy of Heath Care Management

‍