Novinky ze Světového ekonomického fora

Vlády musí povzbuzovat a podporovat větší pracovní příležitosti pro starší lidi.

Za posledních 50 let se průměrný pracovní život ve vyspělých zemích drasticky změnil. Kdysi předvídatelné kariérní vzorce se dramaticky změnily a překreslily tradiční cestu vzdělávání, práce, výchovy dětí a odchodu do důchodu. Zatímco většina lidí si před nástupem do zaměstnání stále dokončuje své vzdělání v pozdním dospívání nebo před dvacátým rokem, mnozí nyní považují období rekvalifikace za nezbytné. Ženy vstupují do pracovního procesu ve větším počtu, mění společenské normy, protože se stávají nezbytnými poskytovateli příjmu, a lidé, kteří si dříve mohli naplánovat 30 až 40letou kariéru u jedné společnosti, nyní často pracují pro více zaměstnavatelů. Gig ekonomika a neformální práce rychle rostla a potenciálně se stala preferovaným (nebo nezbytným) režimem pro větší část pracovních sil. Mnoho zemí, které čelí stárnoucí demografii, se snaží zvýšit věk odchodu do důchodu a prodloužit pracovní život. Někteří lidé pracují déle, protože nejsou dostatečně připraveni na odchod do důchodu, zatímco jiní pokračují, protože ve své práci nacházejí smysl. Další opouštějí pracovní sílu předčasně kvůli invaliditě nebo neočekávané ztrátě zaměstnání. Všechny tyto seismické posuny rozmazaly hranice mezi vzděláním, prací, důchodem a osobním životem.

V důsledku toho se vlády, zaměstnavatelé a samotní zaměstnanci snaží najít uklidňující cestu vpřed. Stále více kariérních cest bude pravděpodobně vyžadovat stále častější období vzdělávání dospělých a rekvalifikace, a přestože pracovní prostředí přátelské k rodině není novou myšlenkou, tento koncept se musí stát běžnou praxí. Ekonomika koncertů a neformální práce však vyvolává otázky, jak nejlépe zajistit lidem přístup k výhodám včetně školení – které tradičně poskytují zaměstnavatelé na plný úvazek. Vlády musí vytvořit politiky a postupy, které povzbudí a podpoří větší pracovní příležitosti pro starší lidi a umožní jim pracovat déle, pokud si to přejí. Mohou začít tím, že se vypořádají s překážkami, které brání udržet starší lidi na trhu práce, jako je věková diskriminace a náklady na zdravotní péči a důchodové plány. Obecně platí, že lidé budou pravděpodobně muset být realističtější, pokud jde o jejich osobní roli při zajišťování dobré přípravy na odchod do důchodu. Jak mnoho společností stárne, schopnost a ochota zavést systémy a struktury, které pomohou orientovat se v měnící se dynamice práce, bude hlavním faktorem umožňujícím blahobyt.

Working Longer

Governments need to encourage and support greater work opportunities for older people.

In the past 50 years, the average working life in developed countries has changed drastically. Once-predictable career patterns have shifted dramatically, re-drawing the traditional route of education, work, child-rearing, and retiring. While most people still complete their education in their late teens or early twenties before entering the workforce, many now find periods of retraining and reskilling necessary. Women have entered the workforce in larger numbers, shifting societal norms as they become essential income providers, and people who once could have planned on a 30-to-40-year career with one company now frequently work for multiple employers. The gig and informal work economies have grown rapidly, potentially becoming the preferred (or necessary) mode for larger portions of workforces. Many countries, faced with ageing demographics, are looking to raise retirement ages and expand working lives. Some people are working longer because they find themselves ill-prepared for retirement, while others continue because they find purpose in their jobs. Still others leave the workforce early, due to disability or unanticipated job losses. All of these seismic shifts have blurred the lines between education, work, retirement, and personal life.

As a result, governments, employers, and workers themselves have struggled to find a reassuring way forward. More and more career paths will likely require increasingly frequent periods of adult education and reskilling, and while family-friendly work environments are not a new idea, the concept needs to become standard practice. However, the gig and informal work economy raises questions about how best to provide people with access to benefits including training – which have been traditionally provided by full-time employers. Governments need to create policies and practices that encourage and support greater work opportunities for older people and enable them to work longer if desired. They can start by addressing the barriers to keeping older people in the workforce, such as age discrimination and the cost of healthcare and retirement plans. In general, people will likely have to be more realistic about their personal role in ensuring they are well prepared for retirement. As many societies age, the ability and willingness to put the systems and structures in place to help navigate the shifting dynamics of work will be a major factor in enabling well-being.