O paradoxech a přínosech hybridní práce

Podle posledního průzkumu je spokojenost zaměstnanců Microsoftu po celém světě na své historicky nejvyšší úrovni – 90 %, a to i přes turbulentní situaci uplynulých měsíců. Tři čtvrtiny zaměstnanců Microsoft chtějí pokračovat v práci na dálku, dva ze tří by ale paradoxně zároveň rádi trávili více času se svými kolegy fyzicky. A v neposlední řadě 58 % zaměstnanců Microsoft, kteří plánují pracovat buďto naplno z kanceláře nebo naopak výhradně z domova, uvádějí pro své rozhodnutí shodný důvod: větší prostor na soustředěnou práci.Interně těmto protichůdným postojům říkáme paradoxy hybridní práce. Díky dřívější zkušenosti s flexibilním modelem už ale o něco lépe víme, jak s nimi pracovat. Konkrétních scénářů je řada a v každé firmě bude fungovat trošku jiný, společným základem všech je ale decentralizace. O tom, jestli bude tým fungovat úplně na dálku nebo hybridně, u nás rozhodují preference jeho členů a manažera. Takto individualizovaný přístup podle zpětných měření oceňuje naprostá většina našich zaměstnanců. 97 % z těch, kteří se na preferovaném stylu práce domluvili přímo se svým nadřízeným, je s novým nastavením spokojenější.Podle průzkumu sítě LinkedIn na trend reagují i čtyři pětiny respondentů z řad více než 500 nejvyšších manažerů ze Spojených států a Spojeného království, kteří už pracují na změnách pravidel a procesů na pracovišti tak, aby lépe odpovídaly potřebám hybridního modelu.Tyto změny jsou často drobného charakteru, probíhají ale v masovém měřítku a napříč různými trhy. Kolegové z LinkedIn tento jev pojmenovali trefně velká rošáda. Podstatné ale nejsou jen konkrétní změny v samotném způsobu práce. Ruku v ruce s nimi přichází také debata o změně poměru sil mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Čím dál více firem si už dnes nemůže dovolit opomíjet preference různých skupin zaměstnanců i jednotlivců. Přišly by tím o kvalitní potenciální pracovníky, kteří se „provinili“ jen tím, že jim vyhovuje buď klasický styl práce od 9 do 17 z kanceláře nebo naopak zcela flexibilní práce odkudkoli.Rostoucí vliv mají zaměstnanci nejen na konkrétního zaměstnavatele, ale i na strukturu celého trhu práce. Až 80 % evropské populace ve věkové kohortě kolem 15 let bude v dohledné době pracovat na pozicích, které dnes ještě neexistují. Tato pracovní místa budou díky větší automatizaci a technologiím, jako je umělá inteligence, vyžadovat více měkkých dovedností na úkor faktických znalostí. Bariéry mezi obory se budou zmenšovat a přesun mezi nimi tak bude snazší.Rostoucí poptávka po hybridním modelu práce, v kombinaci s možnostmi dnešních pracovníků měnit v průběhu kariéry zaměstnavatele napříč různými odvětvími, vytváří nový typ konkurenčního prostředí. O ty nejlepší pracovníky se v něm ucházejí zaměstnavatelé z řady segmentů ekonomiky a různých regionů.Může se proto stát, že vzkvétat budou primárně ta odvětví, kde zaměstnavatelé nabídnou uchazečům nejflexibilnější pracovní podmínky. Do jisté míry tuto situaci pozorujeme už dnes. Pokud si za příklad vezmu opět Microsoft nebo jiné technologické firmy, současný zlatý věk nezažívají jen čistě vlivem vnějších okolností. Vděčí za něj i své prozíravosti z dřívějška, kdy řada z nich začala testovat a zavádět různé varianty hybridního modelu práce. Bez této zkušenosti a následné rychlé adaptace by aktuální situace minimálně pro některé z nich zůstala nevyužitou příležitostí.Technologické firmy ale nejsou jediné na světě a hybridní práce si dnes hledá cestu do řady dalších odvětví. Současně s nárůstem její popularity rostou také možnosti zaměstnanců ovlivňovat směřování trhu práce i celé ekonomiky. V této situaci budou prosperovat organizace i celá odvětví, kde zaměstnavatelé nabídnou pověstnou kvalitní zákaznickou zkušenost také v digitálním světě.Připojte se ve středu 6. října ve 14.30 na online diskusi Kdo diktuje podmínky trhu práce? Akci na téma hybridní práce, jejímž je PMF partnerem, organizuje Microsoft ve spolupráci s T-Mobile. K online diskusi se můžete zaregistrovat prostřednictvím linku ZDE.Klára Žižková, ředitelka lidských zdrojů, Microsoft Česká republika a Slovensko