Pandemie způsobila nenávratné změny. Videocally neskončí, naznačují data.

Rok 2020 změnil práci na celém světě. V Česku si 65 % zaměstnanců přeje, aby jim zůstala možnost práce na dálku. Stoupá tím produktivita, ale také stres a vyčerpání. Mezi nejvíce zasažené v Česku patří mladí.

Máte už plné zuby virtuálních setkání přes videokonference? Leze vám práce z domova krkem a chtěli byste se už co nejdříve zase potkávat s kolegy v jedné kanceláři? Vždyť ani nevíte, na čem dělají a co plánují… Podobně to vidí dvě třetiny (67 %) zaměstnanců.

Nebo naopak patříte mezi ty, kteří si práci na dálku pochvalují? Baví vás porady přes web, protože si můžete lépe rozvrhnout svůj čas, nemusíte trávit hodiny dojížděním a trávit více času s rodinou? A během dlouhé videokonference třeba odpovíte na pár mailů, on to nikdo řešit nebude… I pak jste paradoxně součástí většiny: 73 % oslovených respondentů z celého světa jsou pro zachování možnosti teleworkingu.

Ať už si „home office“ pochvalujete, nebo jej proklínáte, nejste zkrátka sami. Rozsáhlý výzkum společnosti Microsoft na datech z celého světa ukazuje, jak se za poslední rok radikálně převrátil způsob práce. Zřejmě natrvalo. Celosvětová pandemie totiž katalyzovala dlouho odkládané transformace a cesta zpět ke „starým pořádkům“ zřejmě není v zájmu zaměstnanců ani zaměstnavatelů.

„Žádná oblast nedoznala tak rapidních změn, jako způsob, kterým lidé pracují. Změnila se očekávání a budeme muset změnit pohled na to, jak má vypadat produktivita,“ napsal do úvodu zprávy Work Trend Index šéf Microsoftu Satya Nadella. „Musíme najít způsob, jak zahrnout spolupráci, vzdělávání a psychické zdraví každého zaměstnance.“

To se snadno řekne, ale cesta k této idylické spolupráci, kdy se část týmu připojuje ze svých domovů, zatímco jiní kolegové sedí v kanceláři, nebude snadná. A tím to zdaleka nekončí. Z výzkumu vyplynula celá řada problémů, které se během turbulentního roku 2020 odsouvaly, což vede k frustraci, vyhoření a vyčerpání pracovníků i jejich šéfů. Česká data – jejichž souhrn má redakce Byznys SZ k dispozici – naznačují, že kromě globálních problémů budou domácí firmy muset řešit i ryze česká specifika.

Bez hybridní spolupráce to nepůjde

Hlavní závěr, který výzkumníci ve své zprávě podtrhují, není dvakrát překvapivý: Pracoviště budoucnosti bude v mnohem větší míře kombinovat práci na dálku s prací na místě.

Metodika výzkumu Work Trend Index

Studie, která bude podle Microsoftu vycházet každoročně, se zúčastnilo přes třicet tisíc respondentů prostřednictvím dotazníků. Další miliony lidí přispěly anonymizovanými daty o tom, jakým způsobem používají produkty a služby Microsoftu. A do třetice využil softwarový gigant při kompilaci dat i údaje, k nimž má přístup skrze profesionální sociální síť LinkedIn, kterou od roku 2016 vlastní. Výzkum probíhal v lednu 2021.

Dotazníkového výzkumu se zúčastnilo 31 093 lidí ve 31 zemích (jednou z nich byla ČR), a to tak, aby v každé zemi bylo minimálně tisíc respondentů. Vzorek byl v každé zemi vybrán mezi pracující populací „reprezentativně co do věku, genderu, místa bydliště“ a napříč různými způsoby práce (kancelář, terén, na dálku apod.) i různými typy firem z různých odvětví.

Hranice navíc nebude nijak zvlášť vyhraněná. Málokterý pracovník je čistě „domácí“ nebo „kancelářský“ typ. Preference se v čase mění a překrývají. Doporučení odborníků se proto hemží slovy hybridní a flexibilní.

Jde obvykle o ryze praktické problémy, které se zatím řešily spíše nouzově a dosti neefektivně. Jak uspořádat setkání, kde je část kolegů přítomno v místnosti a část se připojuje z domova, aniž by to snížilo efektivitu?

Schůze jako zdroj stresu i úlevy

Měřeno počtem e-mailů, počtem videoschůzek, počtem textových konverzací i počtem sdílených dokumentů byl uplynulý rok rekordní. Všechny tyto metriky rapidně narostly po celém světě spolu s tím, jak se ve většině zemí světa zavedla na jaře 2020 nějaká forma lockdownu.

Tato čísla navenek vypovídají o zvýšené produktivitě, skrývá se pod nimi ale i velké množství stresu. Práce z domova pomocí on-line prostředků znamená, že lidé cítí nutnost pracovat i mimo obvyklou pracovní dobu.

Většina on-line setkání (62 %) navíc podle dat Microsoftu nebyla předem plánovaná, ale svolaná ad hoc jen s minimálním předstihem. Virtuální setkání tak často přerušila práci, ke které se účastníci videokonference v průběhu meetingu nenápadně vraceli. Studie multitaskingu během on-line schůzek odhalila, že účastníci nejčastěji „švindlují“ během dlouhých setkání. Zatímco během krátké dvacetiminutovky se multitaskingu věnovala jen třetina účastníků, u 90minutových konferencí si nějaké nesouvisející věci na svém počítači vyřizuje více než polovina lidí. A čím více lidí se videokonference účastní, tím větší nutkání cítí člověk k tomu, aby poslouchal „jen na půl ucha“ a vyřídil e-mail, přečetl zprávy na sociální síti nebo – s vypnutou kamerou – uvařil večeři.

Velká studie Work Trend Index 2021 si ale všímá i toho, že videokonference pomohly částečně rozbořit bariéry mezi osobním a profesionálním životem. Kolegové skrze webové kamery nakoukli svým spolupracovníkům do soukromí, pětina viděla jejich děti nebo rodinné příslušníky a každý šestý respondent uvedl, že si s kolegou na dálku poplakali. V odvětvích, které byly pandemií výrazně zasaženy, to byl ještě vyšší podíl, třeba v lékařské profesi 23 %.

Podle odborníků může být právě autentická komunikace jedním z klíčů k prohloubení kolegiálních vztahů. Lidé, kteří v dotazníku uvedli, že se svými kolegy probírali kromě pracovních i osobní věci, rovněž hlásili o 23 % vyšší produktivitu a o 9 % lepší pohodu.

Práce na dálku škodí mezitýmové kreativitě

V řadě ohledů má práce na dálku a hybridní model své klady i zápory, je ale jeden aspekt, který byl podle výzkumu jednoznačně upozaděn. Statistiky ukazují, že lidé sice během pandemie prohloubili a zintenzivnili komunikaci s kolegy, týkalo se to ale pouze nejbližších kolegů v úzkém okruhu. Naopak komunikace s lidmi mimo bezprostřední skupinu dlouhodobě vázla. Analýza 122 miliard e-mailů a dvou miliard komunikačních vláken naznačuje, že tento trend přetrval až do konce roku 2020.

To je špatná zpráva pro kreativitu a inovaci, které často závisejí na spontánní spolupráci napříč týmy. „Když přijdete o tuto komunikaci, zastaví se inovace,“ říká Nancy Baym, výzkumnice studující vztahy na pracovišti. „Náhodná setkání na chodbě nebo společné obědy s kolegy na první pohled nemají nic společného s úspěšným chodem firmy, ale ve skutečnosti jsou to důležité chvíle, během kterých se lidé poznávají. Vytváří se mezi nimi důvěra, poznávají společné zájmy a z jejich rozhovorů mohou vzejít nové nápady.“

Údaje ze zemí, kde je pandemie na ústupu už od léta 2020, jsou nicméně optimistické. S tím, jak se část lidí vrátila do kanceláří a firmy na Novém Zélandu nebo v Jižní Koreji najíždějí na hybridní modely spolupráce, klesají metriky ukazující na izolovanost týmů.

Dalším řešením, které Microsoft navrhuje, je větší zapojení moderátorů a facilitátorů do zajišťování hybridních schůzek. Úkolem moderátora je zajistit, že se ke slovu dostanou všichni, včetně těch, kteří si o něj nemůžou říct tak snadno, jako lidé fyzicky přítomní v místnosti.

Když firma nezapojí všechny lidi, přestane inovovat, varuje Nancy Baym: „Je pak těžší otevřít se novým myšlenkám a hrozí, že se místo toho budou dělat věci ze setrvačnosti.“

Čeští vedoucí se trápí více než zaměstnanci

Pomoc ale potřebují i lidé, kteří jsou v organizaci noví, často jde o mladé kolegy, kteří ještě nevědí, na koho se mohou obrátit se svými otázkami. Během hybridní práce je pro manažery obtížné postřehnout, že se někdo cítí ztracený a neví si rady, což spolu s vnímaným tlakem na produktivitu vede k významné frustraci, které mají ostatně během pandemie na rozdávání skoro všichni.

Ani frustrace pochopitelně není rozdělena rovnoměrně. Ve světě mezi skupiny s nejvyšší hladinou problémů (na otázku „Jak vše zvládáte“ odpovídali „přežívám/nezvládám“) patří svobodní lidé (67 %), noví zaměstnanci (64 %) a mladí lidé (60 %), naopak šéfové a vlastníci ve světě hlásí nejčastěji odpověď „daří se mi výborně“.

V Česku vyšla tato čísla překvapivě přesně naopak. Zatímco ve světě jsou manažeři „za vodou“, v Česku hlásí 75 % vedoucích pracovníků, že situaci nezvládají nebo pouze tak tak přežívají. A naopak 32 % českých zaměstnanců má pocit, že se o ně jejich zaměstnavatel nedostatečně zajímá (světový průměr je 19 %).

Z dvacetiminutového dotazníku zřejmě nelze říci, zda je to doklad nějaké pověstné české negativity. Je možné, že mají zkrátka čeští respondenti jiná kritéria pro subjektivní posouzení vlastní situace, to patří mezi nevýhody podobných mezinárodních dotazníkových šetření. Zapadá to nicméně alespoň částečně do evropského trendu: z 31 zemí, ve kterých průzkum probíhal, měly ty evropské vyšší podíl zaměstnanců, kteří si stěžovali na stres nebo vyčerpání.

Kdo neinovuje, přijde o nejlepší lidi

Celkově studie Microsoftu potvrzuje trendy, o kterých se mluvilo v podstatě už od začátku pandemie: práce na dálku se stane novou normou. Zaměstnanci v některých zemích už dokonce novému stavu přizpůsobují své úvahy o bydlení: skoro polovina (46 %) lidí uvedla, že se vzhledem k možnosti práce z domova hodlají přestěhovat. A překvapivých 40 % lidí v dotazníku uvedlo, že v roce 2021 plánují dát v práci výpověď nebo to alespoň zvažují. „Oproti podobným průzkumům z minulých let je to téměř dvojnásobek,“ uvedl ve zprávě George Anders z firmy LinkedIn. „Dá se říci, že do roku 2021 lidé zkusí vměstnat dva roky.“

V Česku není hlad po změně zaměstnání ani po stěhování takový, jako ve světě. Mezi mladými zaměstnanci ale téměř polovina (45 %) uvedla, že plánují do roka opustit své stávající zaměstnání. „Rok 2021 bude důležitým rokem pro personalisty,“ predikuje zpráva Microsoftu. Budou muset objevit nové způsoby, jak najít a udržet nadané zaměstnance ve světě hybridní spolupráce. Technologie sice mohou s něčím pomoci, ale produktivní rovnováha nevznikne nainstalováním nějakého nástroje pro on-line komunikaci. Firma, která nebude připravena inovovat, bude mít problém přilákat kreativní zaměstnance ochotné spolupracovat v novém, hybridním prostředí.

Zdroj: Seznam Zprávy