Aktuality

Téměř dvě třetiny ukrajinských uprchlíků plánují v Česku zůstat natrvalo, jejich odbornost se však nepotkává s potřebami trhu.

Praha, Brno, 20. června – Sdružení pro zahraniční investice – AFI ve spolupráci s jedním ze členů sdružení AFI – personální agenturou Hofmann Personal, dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje vývoj v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků. Závěry svých zjištění předkládá příslušným vládním institucím a hledá možnosti pro rychlá a efektivní řešení problémů jako jsou zaměstnanecké kvóty nebo získávání pracovních víz. Z aktuálního průzkumu […]

Dne 6. Červen 2022

Praha, Brno, 20. června – Sdružení pro zahraniční investice – AFI ve spolupráci s jedním ze členů sdružení AFI – personální agenturou Hofmann Personal, dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje vývoj v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků. Závěry svých zjištění předkládá příslušným vládním institucím a hledá možnosti pro rychlá a efektivní řešení problémů jako jsou zaměstnanecké kvóty nebo získávání pracovních víz.

Z aktuálního průzkumu personální agentury Hofmann Personal, který vznikl s cílem zjistit fakta týkající se ukrajinských uprchlíků, vyplývá, že téměř dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny chtějí zůstat v Česku a hledat si zde dlouhodobou práci. I přesto, že 59 % jich má vysokoškolské vzdělání, zaměstnání kvůli jazykové bariéře nachází nejčastěji ve výrobě. Průzkum byl zrealizován v rámci Veletrhu práce pro ukrajinské uprchlíky pořádaného ve spolupráci s komunitou HR Brainstorming.

Koncem května se na brněnském výstavišti uskutečnil veletrh práce, na kterém šedesátka vystavovatelů nabízela lidem prchajícím před válkou pracovní příležitosti. Akce se zúčastnilo přibližně 1500 ukrajinských uchazečů o zaměstnání, 85 % z nich tvořily ženy. Z průzkumu realizovaného mezi účastníky vyplynulo, že práci aktuálně hledá 87 % z nich, zbylých 13 % zaměstnání již má, ale chce ho změnit.

Čtvrtina respondentů pracovala ve své domovské zemi v oblasti obchodu a ekonomiky, 13 % ve výrobě a 12 % v administrativě a HR. „Firmy aktuálně nejvíce poptávají kvalifikované kandidáty do výroby, elektra či IT. Průzkum však jasně ukázal, že uchazeči s těmito odbornostmi zde nejsou. V IT dříve pracovaly pouze necelé 4 % příchozích uprchlíků a v oblasti elektra to není ani celé procento,“ říká Gabriela Hrbáčková, členka Řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice – AFI a ředitelka personální agentury Hofmann Personal. V Česku hledá téměř třetina práci ve výrobě, 15 % pak v obchodu a ekonomice a 9 % v gastronomii. Vystavovatelé nabízeli na veletrhu práci nejčastěji v Brně a Jihomoravském kraji, výjimkou však nebyly ani ostatní regiony v Česku.

Dlouhodobý úvazek hledá až 80 % uprchlíků

Z průzkumu dále vyplynulo, že o volných místech vhodných pro ukrajinské uprchlíky zaměstnavatelé nejčastěji informují prostřednictvím Úřadu práce, téměř třetina pak využívá portál jobs.cz a 12 % si vytvořilo vlastní web v ukrajinštině. Plných 41 % zaměstnavatelů nabízí ukrajinským občanům práci na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, téměř třetina pak na dobu neurčitou a zhruba 15 % na dohodu o pracovním provedení nebo činnosti. Nejčastěji firmy uprchlíky nabírají do jednosměnných provozů, kde nabízejí jednotky až desítky volných pracovních pozic.

„Plných 80 % respondentů z řad ukrajinských uprchlíků hledá dlouhodobou práci, takto velký podíl je dán i tím, že 64 % jich chce v České republice zůstat nastálo,“ říká Gabriela Hrbáčková. Téměř dvě třetiny ukrajinských občanů preferují práci na plný úvazek, zbylá třetina by chtěla raději úvazek zkrácený, a to zejména z důvodu nutnosti skloubit práci s péčí o děti.

Problémem je jazyková bariéra

Třetině zaměstnavatelů stačí pracovníci se základním vzděláním, 26 % požaduje od uchazečů výuční list, stejný podíl hledá absolventy středních škol a pouze 16 % firem potřebuje uchazeče s vysokoškolským vzděláním. To má sice plných 59 % respondentů, kvůli jazykové bariéře však nejsou schopni nelézt pracovní příležitosti ve svém oboru. „Právě u odbornějších pozic je jazyková bariéra problémem nejčastěji. Setkáváme se s právníky, učiteli, ekonomy nebo účetními, jejichž zaměstnávání v jejich oboru komplikuje fakt, že neumí ani česky ani anglicky. V případě manuálních prací tento problém odpadá, pro účely zaškolení a základní komunikaci jsou obvykle pro tyto pracovníky k dispozici ukrajinsky hovořící koordinátoři,“ vysvětluje Gabriela Hrbáčková a dodává: „Plných 99 % respondentů uvedlo, že jsou ochotni učit se kvůli práci česky. I proto by řada zaměstnavatelů uvítala v oblasti jazykového vzdělávání pomoc ze strany státu, a to ať už ve formě lektorů či příspěvků na kurzy.“ Finanční pomoc v podobě dotací, úlev na daních nebo příspěvku na pracovní místo či mzdu byla pak další zmiňovanou oblastí, ve které by společnosti uvítaly pomoc.

Dobré zkušenosti již před válkou

Plných 90 % dotázaných zaměstnavatelů uvedlo, že se zaměstnáváním ukrajinských občanů mělo zkušenost ještě před vypuknutím války. Vesměs šlo o zkušenosti velmi pozitivní, bez ohledu na to, zda se jednalo o pracovníky na pozicích modrých nebo bílých límečků. Téměř dvě třetiny zaměstnavatelů mají zkušenosti také se zaměstnáváním jiných cizinců, nejčastěji se jedná o pracovníky z Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Srbska, Filipín, Moldávie nebo Bulharska.

Pruzkum AFI Hofmann Personal_ukrajinsti uprchlici

 

Zdroj: Sdružení pro zahraniční investice – AFI

Další aktuality

Společnost Manpower představila aktuální data z českého a světového trhu práce

Dne 27. září 2022

ManpowerGroup Index trhu práce Q4 2022     Zdroj: Manpowergroup.cz

Zobrazit detail

Přinášíme vám rozhovor s Danielem Štroblem, který byl natočen v rámci naší konference HR Konw How 2022 pro HR News.

Dne 19. září 2022

https://www.hrtv.cz/videa/setkani-s-profesionaly-id-2114336/hr-know-how-2022-daniel-strobl-id-4204339

Zobrazit detail

Na práci z domu bude nárok. Musí být důvod

Dne 19. září 2022

Rodičům dětí mladších patnácti let, těhotným ženám či lidem dlouhodobě pečujícím o silně handicapovanou osobu se od příštího roku zřejmě otevře snazší cesta k práci z domova, tedy k tzv. home officu. Pokud o to písemně požádají, zaměstnavatel jim bude muset vyhovět. Jedinou výjimkou budou vážné provozní důvody nebo to, že tomu bude bránit povaha vykonávané práce. Například u prodavačů a prodavaček, dělníků a dělnic […]

Zobrazit detail