Test na covid-19 jako benefit. Firmy dávají do zdraví stále víc, musí ale vědět jak

Firemní auto, extra dovolená a stravenky. To jsou stálice zaměstnaneckých benefitů a v poslední době se mezi ně dostává další - péče o zdraví. Zájem roste zejména o testy na covid-19. Plošnější nabídce ovšem brání nejistota firem, za jakých podmínek je testování daňově výhodné.Některé firmy nabízejí příspěvek zaměstnancům, kteří vyrážejí na cestu do států, které vyžadují od Čechů negativní test na covid-19. Jiné umožňují objednat test přes systém cafeterie či volnočasových zaměstnaneckých karet. Náklady ve výši zhruba 1700 korun za test se přitom proplácejí z našetřených kreditů.Firmy si mohou podle daňových poradců vymyslet jakýkoliv nový benefit, musí ho ale umět správně zařadit do jedné ze čtyř skupin benefitů.Nejvýhodnější je skupina, ve které jsou benefity daňově uznatelné pro zaměstnavatele a zároveň jsou nezdanitelnými příjmy pro zaměstnance. Neplatí se z nich daně ani pojištění. Pak je skupina benefitů, které se vyplatí více jedné straně, druhá na ně doplácí. A pak je skupina spíše motivačních benefitů, které ovšem postrádají finanční úlevu.V případě testů na covid-19 jsou daňově uznatelné ty povinné. Například ve chvíli, kdy nákaza propukne přímo v zaměstnání. U dobrovolného testování ale firmy tápou."Poslední dobou se na nás obrací řada firem s tím, že si nejsou jisté, zda je daňově uznatelným nákladem i dobrovolné testování související s chodem firmy. Na nedávné schůzce nás ale ministryně financí Alena Schillerová ujistila, že je," říká Miroslav Beneš z tiskového oddělení Hospodářské komory, podle něhož firmy do dobrovolného testování investovaly už statisíce až miliony korun. "A je tedy pozitivní zpráva, že je budou moci daňově uplatnit," pochvaluje si Beneš.Testování musí mít ale přímou souvislost s výkonem zaměstnání a zajištěním ekonomických aktivit zaměstnavatele. "V takovém případě lze náklady na testování uplatnit v plné výši jako položku snižující zdanitelné příjmy," vysvětluje Tomáš Hunal, daňový expert a partner PwC Česká republika.Podle něj se například může jednat o situaci, kdy obchodní zástupce farmaceutické společnosti podstoupí test, aby se s negativním potvrzením mohl zúčastnit osobní schůzky v nemocnici za účelem jednání o dodávkách léků. "Na straně testovaných zaměstnanců se v těchto případech nejedná o zaměstnanecký benefit a zaměstnanci nevzniká zdanitelný příjem," upozorňuje Hunal.Daňová uznatelnost dobrovolných testů na covid-19 se vztahuje také na osoby samostatně výdělečně činné, pokud prokážou, že testování bezprostředně souvisí s jejich podnikatelskou činností."Právě OSVČ a malí živnostníci byli koronavirovou krizí a vládními opatřeními zasaženi nejvíce. Jistota daňové uznatelnosti i pro tuto skupinu, která často v posledních měsících doslova počítá každou korunu, může být z hlediska jejich dalšího podnikání velmi důležitá," upozorňuje Miroslav Beneš.

Není benefit jako benefit

Testování, které má formu klasického zaměstnaneckého benefitu, ale daňově uznatelným nákladem není. "Pokud by zaměstnavatel uhradil test zaměstnanci, který jej potřebuje pro vycestování do zahraničí za účelem své rekreace, záleží, jakou formou je benefit poskytován. Jestliže se jedná o nepeněžní plnění, například testování zajistí zaměstnavatel na fakturu, je tento příjem pro zaměstnance osvobozený, naopak pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad," vysvětluje Tomáš Hunal.Pokud se však podle něj jedná o peněžní plnění, tedy zaměstnanec přinese účtenku, kterou sám svým jménem uhradil, jedná se z pohledu zaměstnance o zdanitelný benefit. "Takové náklady jsou pro zaměstnavatele obecně daňově neuznatelné, protože nesouvisí se zajištěním jeho ekonomické činnosti," dodává Hunal.Doplňuje, že pokud by nárok zaměstnance na úhradu výdajů za testování byl upraven například ve vnitřní směrnici firmy, potom by tyto náklady pro zaměstnavatele daňově uznatelné být mohly.

Testy svědčí značce, riskem je panika

Firmy se snaží reagovat na poptávku zaměstnanců - a tak testování nabízejí, i když to pro ně není úplně finančně zajímavé. Správně zvolené benefity totiž mohou zvyšovat loajalitu zaměstnanců a jejich zájem ve firmě setrvat."Firmy, které se o své zaměstnance starají, samozřejmě tyto benefity poptávají ve větší míře. Proto jsme mezi naše partnery nedávno zařadili také laboratoře, které testují mimo jiné na covid, takže všichni uživatelé našich volnočasových karet se mohou nechat otestovat za své benefitní body. Ušetří tak přes sedmnáct set korun," říká Tereza Knířová, manažerka komunikace Sodexo Benefitů.Podle ní firma, která nabídne svým zaměstnancům testování na covid, ukazuje, že jí na zdraví zaměstnanců záleží. "Lidé si budou dobře pamatovat, jak se jejich zaměstnavatel zachoval v krizové situaci, a řeknou o tom ostatním. Pokud firma k problémům přistoupí zodpovědně, zajistí ochranné prostředky, dezinfekci a povolí tam, kde to výkon práce umožňuje, práci z domova, zaměstnanci to ocení. Kromě opatření je ale naprosto klíčová jasná a pravidelná komunikace. Vedení musí velice dobře vysvětlit, co dělá a proč," radí Knířová.Jaroslava Šindelářová, manažerka firmy Geis, má jiný názor. "Poskytovat testování jako benefit podle mě není správná cesta. Obávala bych se spíše negativního důsledku podobné nabídky, tedy zvýšení nejistoty a paniky zaměstnanců. Současná situace sama o sobě klade velký nápor na psychiku většiny lidí. Benefitem je určitě péče o zaměstnance v preventivní rovině - dostatek roušek, dezinfekce pro osobní užití, snaha o minimalizaci rizika nákazy v rámci výkonu práce," míní Šindelářová.Podobný názor má personalista Jiří Halbrštát z ManpowerGroup. "Pokud se u zaměstnavatele objeví pozitivní případ a spolupracovníci musí do karantény, tak stejně test na covid karanténu neruší a lidé musí čekat do konce inkubační doby v izolaci. Navíc není společensky odpovědné motivovat lidi k testům, které nejsou nutné, protože zbytečně zahlcují testovací kapacitu," říká personalista.

Zájem o zdraví stoupá

Halbrštát potvrzuje, že zájem o benefity na podporu zdraví a duševní pohody roste a že to souvisí i se situací posledních měsíců. "Firmy ve větší míře rozdávají vitaminy, nabízejí ovoce na pracovišti, vouchery na volnočasové aktivity nebo také zaměstnavatelé poskytují konzultace s psychologem," dodává.Knířová očekává, že se firmy ještě ve větší míře zaměří na prevenci a budou podporovat zaměstnance v kvalitním stravování, přiměřeném pohybu, spánku, lékařských prohlídkách, očkování, odvykání kouření nebo redukci hmotnosti."V zahraničí podobné programy fungují velice dobře a díky této krizi se jejich význam posílí i u nás. Důležité je ale zdůraznit, že by firmy měly k jednotlivým zaměstnancům přistupovat individuálně a nechat jim možnost volby, jaké benefity budou čerpat," dodává manažerka Sodexa.Zdroj: Aktuálně.cz