Zákon o ochraně oznamovatelů byl schválen

Nový zákon o ochraně oznamovatelů byl již schválen a dne 20. 6. 2023 došlo k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů pod číslem 171/2023 Sb. Právní úprava přinese některým společnostem již brzy nové povinnosti.

Co zákon přináší?

Zákon stanovuje minimální standard ochrany oznamovatelů. Tzv. povinným subjektům ukládá povinnost zavést interní oznamovací systém, nominovat příslušnou osobu, posoudit důvodnost oznámení a přijmout nápravná opatření.

Kdo je oznamovatel/whistleblower?

Whistleblower (oznamující osoba) je fyzická osoba, která v minulosti či aktuálně vykonává pro povinný subjekt práci či jinou obdobnou činnost nebo s ní byla, případně je v souvislosti s takovou činností v kontaktu a která se dozvěděla o porušení trestních předpisů, vybraných přestupků, zákona o ochraně oznamovatelů, jiných právních předpisů a práva EU v definovaných oblastech a toto porušení oznámila prostřednictvím vnitřního nebo externího oznamovacího systému, případně uveřejněním.

Oznamovateli, kterým zákon přiznává ochranu, mohou být například zaměstnanci (bývalí i současní), uchazeči o zaměstnání, dobrovolníci, OSVČ, členové statutárních orgánů nebo další osoby působící u dodavatelů.

Až na výjimky (například v AML oblasti) bude muset oznámení obsahovat nejen informace o možném protiprávním jednání, ale také osobní údaje oznamovatele umožňující dovodit jeho totožnost.

Koho se bude nová úprava týkat?

Povinnosti se vztahují na veřejné zadavatele (výjimkou jsou např. obce pod 10 tis. obyvatel), některé orgány veřejné moci a na subjekty v soukromém sektoru s 50 a více zaměstnanci, společnosti působící ve vybraných sektorech (zejména finanční a pojišťovací služby) a povinné osoby dle AML zákona.

Jaká jednání bude možné nahlašovat?

Jednání, na něž se má ochrana oznamovatelů vztahovat, jsou zejména jednání se znaky:

• trestných činů, přestupků, pro které je stanovena horní sazba pokuty alespoň 100 000 Kč,
• a porušení jiných právních předpisů či unijního práva ve vybraných oblastech – finanční, daňové nebo AML předpisy, předpisy na ochranu spotřebitele, hospodářské soutěže, osobních údajů, životního prostředí a řada dalších.

Jaké dopady budou mít nově přijaté předpisy na podnikatele?

Zavedení vnitřního oznamovacího systému
Ochrana oznamovatelů bude povinnými subjekty realizována zejména prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, který musí povinné subjekty zavést a udržovat. Zákon o ochraně oznamovatelů současně, až na výjimky, umožní vedení oznamovacího systému outsourcovat na jinou osobu (externího dodavatele) nebo jej za stanovených podmínek také sdílet v rámci skupiny.

Určení příslušné osoby k přijímání oznámení
Povinný subjekt musí určit příslušnou osobu (nebo osoby) k plnění povinností podle zákona o ochraně oznamovatelů. Příslušnou osobou může být pouze bezúhonná, zletilá a plně svéprávná fyzická osoba. Mezi její působnost spadá podle zákona o ochraně oznamovatelů zejména přijímání a posuzování důvodnosti podaných oznámení a navrhování opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu. Příslušná osoba bude také povinna vykonávat svou činnost nestranně a zachovat o zjištěných skutečnostech mlčenlivost.

Ochrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními
Jádro ochrany oznamovatelů představuje zákaz odvetných opatření, tedy jednání nebo opomenutí v souvislosti s prací či jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo na něj navázaným osobám (například pomocník při zjišťování informací, jeho osoba blízká nebo kolega) může způsobit újmu. Odvetnými opatřeními jsou zejména jednání mající negativní dopad na pracovněprávní vztah nebo služební poměr těchto oznamovatelů a na ně navázaných osob (například rozvázání pracovního poměru, neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou nebo odvolání z vedoucí pozice), jejich pracovní hodnocení nebo odměnu za práci (včetně nepřiznání osobního příplatku).

Evidence a uchovávání oznámení
Implementace oznamovacího systému ovlivní u povinných subjektů také řadu dalších procesů. V souvislosti s příjímáním oznámení a jejich šetřením budou povinné subjekty pravděpodobně zpracovávat osobní údaje, které dříve nezpracovávaly, případně je zpracovávaly za jiným účelem. Ke změnám proto dochází zejména ve vztahu k ochraně osobních údajů podléhající úpravě stanovené nařízením GDPR. Mezi tyto osobní údaje může patřit velké množství informací o oznamovateli, dotčených osobách, svědcích, ale i dalších osobách. Zákon o ochraně oznamovatelů výslovně stanovuje povinnost uchovávat oznámení a dokumenty s ním související po dobu 5 let.

Na co nezapomenout

• Za porušení povinností povinných subjektů hrozí sankce až do výše 1 mil. Kč.
• Za porušení povinností příslušné osoby hrozí sankce až do výše 100 tis. Kč.
• Zákon nabude účinnosti 1. srpna 2023.
• Povinné subjekty do 250 zaměstnanců (s výjimkou veřejných zadavatelů) jsou povinny zavést vnitřní oznamovací systém do 15. prosince 2023.

Zdroj: Deloitte Legal

‍