Koronavirus radikálně změnil pracovní prostředí. Na změny si zvykají obě strany – firmy i zaměstnanci. Podniky jsou nyní v silnější pozici a mohou lidem snadněji nařizovat, co mají dělat. Moudré společnosti však vědí, že je dobré zaměstnancům naslouchat, aby o ně nepřišly, až krize opadne.
Lidé se nyní bojí měnit místo, aby nebyli propuštěni ve zkušební době v okamžiku, kdy se zhorší pandemická situace. Jsou proto vůči firmám mnohem loajálnější.
„To je ale jen přechodná doba. Jakmile si budou lidé jisti, že se ekonomika stabilizuje, začnou si vybírat lepšího zaměstnavatele a mohou to firmě ‚spočítat‘ za to, jak se chovala v době krize. Podniky tak mohou začít ztrácet konkurenceschopnost,“ upozorňuje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
Výzkum prováděla společnost ManpowerGroup mezi 8000 pracovníky z osmi zemí. Globální výsledky jsou podle Halbrštáta plně v souladu s tím, co se děje na českém pracovním trhu.
1. Dopady pandemie na zaměstnance
Pro většinu zaměstnanců (91 %) je nyní největší prioritou udržet si práci. Jedinou výjimkou jsou zaměstnanci v IT, pro něž je nejdůležitější flexibilita.
Největší obavy (94 %) mají lidé z toho, že se vrátí do starého způsobu práce a přijdou tak o možnost pracovat flexibilně podle aktuálních potřeb (u výrobních linek jsou možnosti pracovat flexibilně velmi omezené, pozn. red).
Osm z deseti zaměstnanců si přeje lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem.
43 procent zaměstnanců doufá, že skončí pevná pracovní doba. Většina lidí by ráda docházela do práce jen 2–3 dny v týdnu.
Co s tím: Je dobré tato očekávání znát, rozumět jim, respektovat je a vycházet z nich při další komunikaci se zaměstnanci a plánování další strategie. Klíčové pro zjištění preferencí zaměstnanců jsou průzkumy mezi pracovníky, získávání zpětné vazby, konzultace, silné vedení na dálku a transparentní a častá komunikace.
Zdroj: Seznam Zprávy